Přednáška MUR byla o tvorbě Jana Wałacha

ČESKÝ TĚŠÍN / Jan Wałach byl ústřední postavou poslední přednášky Mezigenerační regionální univerzity, která se konala 4. dubna v sále českotěšínského Polského gymnázia. O životě a díle umělce z Beskyd hovořil historik umění a zaměstnanec muzea ve Wisle Michał Kawulok.

Přednáška byla bohatě ilustrována malbami v různých technikách. Wałach se narodil v roce 1884 v Istebné, zemřel v roce 1979. Přežil dvě světové války, a byl nejen svědkem, ale také účastníkem měnící se historie.

Kawulok přiblížil vzdělání, kterého umělec dosáhl. To začalo v Polském gymnáziu Matice školské v Těšíně. Právě tam si Jana Wałacha všiml Jerzy Warchałowský, který talentovaného horala poslal nejdříve do školy v Zakopaném a pak poslal jeho práce profesoru Józefovi Mehofferovi z  Akademie výtvarných umění v Krakově. Na této akademii pak Wałach studoval v letech 1903-1908. „Následně v letech 1908-1910 studoval v Paříži v École nationale supérieure des beaux-arts. Tam přešel z romantického umění k dekorativnímu,“ doplnil Kawulok.

Navzdory slibné kariéře se umělec natrvalo vrátil do Beskyd. V roce 1912 se oženil s Terezou Łabajowou z Vilsy. Na svatební fotografií je Jan Wałach v obleku, nevěsta pak v těšínském kroji. Horalský kroj si umělec oblékl zřejmě jednou v životě – když jeho syn byl v roce 1950 třikrát odsouzen na smrt za působení v Národní armádě (Armia Krajowa) – a on šel prosit o milost tehdejší hlavu polského státu Bieruta. Uspěl, trest smrti pro syna byl změněn na doživotní vězení, ze kterého byl po několika letech propuštěn.

V prosinci 1914 byl Jan Wałach povolán do armády. Na frontě kreslil bitevní scény i život vojáků, také obrazy okolí. Velitel Franciszek Latinik ho jmenoval plukovním malířem. Tak vznikly obrazy bitev, příležitostné plakety pro armádu, ale také krajiny jižní Bukoviny, které mu připomínaly slezskou krajinu. Nutno dodat, že účastníky přednášky hodně zajímaly obrazy Wałacha představující propolskou manifestaci v Jablunkově a vojenské přehlídky v Těšíně v roce 1919 (obrazy jsou k vidění v Muzeu Těšínského Slezska).

Wałach měl mnoho zakázek od církve. Je autorem například vitráže Krista krále v kostele Chybiu, vitrážového okna v jezuitském kostele v Krakově, olejomalby Ježíšova srdce ve farním kostele v Milówce, obrazu Dobrého pastýře v kostele v Istebně.

„Umění Jana Wałacha mělo své následovníky, ale také nepřátele. Byl obviňován z toho, že v jeho umění chybí avantgarda, že nehledá nové směry. Postupem času se umělec začal specializoval na dřevoryty, což byla trefa do černého. V 1937 získal v Paříži třetí místo právě za dřevoryt,“ dodal Kawulok.

Druhá světová válka byla pro umělce velmi obtížným obdobím. Někteří jeho synové byli povolání do Wehrmachtu, jiní šli bojovat do Národní armády. Měl tedy syny na obou stranách fronty.  

Jan Wałach tvořil téměř do konce svého života a žil 95 let. Na konci přednášky Michał Kawulok pozval všechny na blížící se Noc muzeí do ateliéru Wałacha, který si umělec postavil ve Visle v roce 1922.

(indi)