ČESKÝ TĚŠÍN / Chování basy se konalo v tradičním termínu – v úterý před Popeleční středou. Pořadatelem akce bylo českotěšínské Kulturní a společenské středisko Střelnice spolu s těšínským Kulturním střediskem Dom Narodí  (Cieszyński Ośrodek Kultury „Dom Narodowy”).

Nejdříve se konala mše na památku Kaza Urbasie, který spolu s majitelkou restaurace Targowa Aliną Bańczyk reaktivoval tuto akci.

Slovem provázela Łucja Dusek-Francuz. Na začátku samotné akce o tom, odkud se vzal a co znamená zvyk chování basy vyprávěl prof. Daniel  Kadłubiec. Vysvětlil, že na Těšínském Slezsku – dycki sie organizowało muzyki na kierych sie tańczyło na urodzaj. Etnograf pak porovnal naše zvyky tohoto období se zvyky a obřady moravskými a slovenskými.   

– Basa je nejvíce symbolickým nástrojem, protože udává rytmus. Zvyk chování basy je však mladší než zvyky, které navazovaly na přírodu. Genezi má v Bibli. Je to v zásadě fuze křesťanství s pohanstvím, která spojila oba břehy Olzy – konstatoval profesor.

K tanci, zpěvu a poslechu hrály kapela Torka, Kamraci z Bludovic, Hajldandery z Podhala, Wałasi z Istebné, Grapa z Żabnicy a soubor Istebna. Na parketu bylo plno. Samozřejmě do půlnoci, kdy  „Zagininie muzyczka, zaginie rozpusta, nie będzie śpiewania aż do śmiergusta”. Následně basa byla vynesena ze sálu, a konal se její pomyslný pohřeb. Znova zazní až o Velikonocích.

(indi)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego