Nezávislost ve stínu konfliktu

KARVINÁ / Zajímavé vyprávění o událostech, které se udály před sto lety, s názvem „Znovuzískání nezávislosti ve stínu konfliktu na Těšínském Slezsku“ si ve čtvrtek 22. listopadu poslechli návštěvníci Polského domu PZKO v Karviné-Fryštátu. Místnost, ve které se konala přednáška, byla příliš malá pro všechny, kteří se přišli seznámit s historickými událostmi, kterých účastníky byli jejich předci.

Pořadateli akce při příležitosti 100. výročí znovuzískání nezávislosti Polska byla Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Karviné-Fryštátu společně se Skupinou PZKO v Karviné-Novém Městě, které člen Piotr Lipka s nápadem uspořádat akci přišel. Zbigniew Mikesz ze Skupiny PZKO z Fryštátu na začátku vyprávěl o rytíři řádu Virtuti Militari, vítězi Kříže válečných a také jiných vyznamenání Franciszku Ćwiękale, jehož potomci žijí v Karviné. – Dcera Franciszka Ćwiękały Anna Glacová se rozhodla dát všechny památky po svém otci Muzeu 4 Pułku Strzelców Podhalańskich v Těšíně – řekl Mikesz. – Historie nejsou jenom data, názvy bitev, ale především lidé, kteří historii tvořili. Chodili po této zemi, jejich potomci dodnes žijí.

Hlavním přednášejícím byl Daniel Korbel, absolvent Právnické fakulty Slezské univerzity v Katovicích. Svou přednášku začal událostmi z října 1918, porovnal mezinárodní situaci a vysvětlil, proč měli na diplomatické úrovní čeští politici výhodu nad polskými. „Polsko bylo pod vládou třech států a v každém z nich Poláci zvolili jiný směr boje za nezávislost,“ řekl. „V té době Češi sjednotili své úsilí za nezávislost a našli podporu pro vznik českého státu. Věděli, že důležitější je jeden diplomatický rozhovor, než vojenský pluk v Těšínském Slezsku.“

Připomněl, jak vypadala etnická situace v Těšínském Slezsku, mluvil o politických otázkách, o vytvoření Národní rady pro Těšínské Slezsko, o dočasném rozdělení Těšínského Slezska a o následných událostech, s důrazem na osud lidí s nimi spojených. „Musíme pamatovat, že tito lidé riskovali celou svou kariéru, veškeré bohatství a skutečně svůj život. Dnes máme vědomí, jak to skončilo, oni to ještě nevěděli. Byli to velmi odvážní lidé. Riskovali všechno pro udržení polského cítění na Těšínském Slezsku,“ vysvětlil.

S pomocí fotografií, map a dokumentů důkladně popsal boje na Těšínském Slezsku v lednu 1919, téměř hodinu po hodině. Seznámil posluchače s osudy jednotlivců, ne vždy pozitivních hrdinů. „Bojovali jsme s Čechy, bojovali jsme v krvavé válce a francouzští akcionáři, například železáren v Třinci nebo dolů, u kávy v pařížských kavárnách řešili, kudy by měla vést hranice. A mimo jiné proto se hranice náhle v Karviné, Petrovicích rozchází s Olzou, jelikož hrabě Larisch již zadal výzkum v oblasti ložisek černého uhlí v této oblasti. A on si jedním telefonátem francouzským akcionářům nebo prostřednictvím šlechtických svazů zajistil, že tato hranice náhle vedla tak, že jeho ložisko uhlí, jeho majetek zůstal na území Československa,“ shrnul přednášející.