Chtěl být popelářem, řidičem i mechanikem, stal se starostou

Přinášíme další rozhovor, který jsme ocenili v letošní soutěži „Piszmy razem“. Tentokráte se Teresa Jakubik, žákyně ZŠ Henryka Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím v Jablunkově ptala starosty Jablunkova Jiřího Hamroziho.

Kým jste se chtěl jako kluk stát? Přál jste si být starostou?

To je dost těžká otázka, protože se to postupem času dost měnilo. Pamatuji si, že jsem se chtěl stát popelářem, který vysypává smetí do popelářského vozu a potom se veze na zadním stupínku. Chtěl jsem jednu dobu být i výpravčí, abych mohl jezdit zadarmo vlakem. Taky jsem se chtěl stát automechanikem nebo řidičem náklaďáku, který jezdí po celém světě. Jeden čas jsem snil o kariéře profesionálního prvoligového fotbalisty. Bylo toho rozhodně ještě mnohem víc, ale na to ostatní si už nevzpomenu. Kdybych tehdy tušil, že ze mě jednou bude starosta, tak bych se rozhodně mnohem lépe učil – ani ne tolik kvůli dobrým známkám, ale abych toho prostě věděl víc a byl na svou dnešní profesi lépe připraven. Na okraj mohu zmínit, že v útlém dětství, když mi byly dva nebo tři roky, se mí rodiče rozhodli vymalovat celý byt a já jsem tehdy našel nějakou tužku a přímo ze své postýlky jsem vyzdobil stěnu dětského pokoje podle vlastních představ. Když se mě maminka zeptala, čím jsem to vlastně celou stěnu pokreslil, bez váhání jsem jí odpověděl: „To je město Jablunkov”. Z toho jasně plyne, že už od dětství mám velmi silné vazby spojené s naším městem a že si nedokážu představit, že bych žil někde úplně jinde.

Jak vypadá běžný pracovní den takového starosty? Čím se vlastně konkrétně zabýváte?
Běžný pracovní den starosty je vyplněn nejrůznějšími setkáními s obyvateli města, podnikateli, zástupci různých obchodních společností, starosty okolních obcí a novináři. Hodně času mi zaberou i porady s místostarostou, tajemníkem a vedoucími jednotlivých odborů městského úřadu, úředníky a podobně. K povinnostem starosty patří i formulace emailových odpovědí a veškerá korespondence vůbec. Občas si ani nestačím všimnout, že pracovní den tak rychle uběhl, takže na nudu mi jednoznačně čas nezbývá.

Co máte na vykonávání svých povinností nejraději, a co Vás naopak zajímá nejméně?
Rád se zabývám plánováním rozvoje města a mám radost, když někdo přijde s nějakým zajímavým nápadem v této oblasti. Rád bych se obklopoval lidmi, kteří jsou chápaví a snadno přicházejí na konkrétní řešení problémů, s nimiž se naše město potýká. Dobrý starosta je podle mě ten, jenž má kolem sebe lidi, kteří mu dokážou správně poradit, protože nikdo z nás nemá takzvaně „patent na rozum”. Nelíbí se mi, když musím rozhodovat zbytečné konflikty, kdy žádná ze stran nehodlá ustoupit a nesouhlasí s navrhovaným smírčím řešením.

Máte mezi starosty okolních obcí nějaké kamarády?
Mezi starosty vesnic v okolí mám spoustu kamarádů a s těmi ostatními čile spolupracujeme a navzájem se respektujeme. Musíme společně řešit řadu problémů – například plánování infrastruktury chodníků pro pěší a cyklostezek, organizaci nejrůznějších akcí, problematiku toulavých psů a podobně. Dá se říci, že jsme na jedné lodi a že spolupráce v rámci Sdružení obcí Jablunkovska je dnes na vysoké úrovni, což nám ostatní regiony dokonce tak trochu závidí.

Máte vůbec nějaký volný čas? A pokud ano, jak ho trávíte?
Volný čas trávím s rodinou. Po deseti letech manželství se nám před nedávnem narodila dcera Marysia, takže teď máme radost hlavně z ní. Také si občas vyrazím zaběhat a s kamarády z klubů MONTANUS a MASH si chodíme zahrát fotbal.

Jaký je Váš oblíbený sport?
K mým oblíbeným sportům patří kopaná, lední hokej a lehká atletika.

Jaký je Váš oblíbený film a kniha?

Film, na který se vždy rád podívám, je Mise. Mám také rád klasické české filmové pohádky jako například „S čerty nejsou žerty”. Oblíbených knížek mám celou řadu: na prvním místě musím zmínit Bibli, při jejíž četbě člověk nachází více otázek než odpovědí. Často se také vracím k encyklopedii „Památky UNESCO”.

Jakou hudbu posloucháte a jaké je Vaše oblíbená kapela?
Pokud jde o hudbu, tak nemám jednoznačného favorita. Mám v oblibě klasickou hudbu, ale zároveň si rád poslechnu rockové balady. K mým oblíbeným kapelám patří Queen, Roxette, ABBA anebo Team.

Jaké je Vaše oblíbené místo v Jablunkově?
Oblíbených míst mám ve městě více: z vrcholu Bachraté je pěkný výhled na město a okolí; pochopitelně nesmím zapomenout ani na náměstí, Městský les a sanatorium s okolním parkem. Ale mým nejoblíbenějším místem je nejspíš lesík u železničního mostu přes řeku Olzu. Je to místo spojené s mým dětstvím, na kterém jsem trávil spoustu času.

Co děláte pro to, aby se dětem v Jablunkově žilo spokojeně?
Stavíme sportoviště a dáváme do pořádku dětská hřiště. Na tomto místě musím zmínit investice vložené do vybavení školních tříd, město se také chystá rekonstruovat budovy mateřských škol a pořádáme mnoho akcí určených dětem (Den Země, „Jackowie dzieciom” nebo tradiční rozsvěcení světel na vánočním stromě na náměstí). Podporujeme Dům dětí a mládeže, místní sportovní kluby a folklórní soubory.

Ptala se Teresa Jakubik – žákyně ZŠ Henryka Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím v Jablunkově

Překlad: Pygmalion