Babi – film o dvou generacích

OSTRAVA / První verze scénáře byla hotová za tři hodiny. Už během jeho psaní se v hlavě mladého režiséra objevovali v jednotlivých rolích konkrétní herci. Film „Babi“ je po všech stránkách současný film. Vypráví příběh babičky a vnuka, dvou lidí, které od sebe dělí pouze rok narození.

Scenárista a režisér filmu Marek David se opět pustil do náročné tematiky. Po divadelní hře „Bílá labuť“ tentokrát přišel s příběhem vztahu představitelů dvou generací. Mladším z nich je devatenáctiletý Kuba, starší osmdesátiletá Helena – hlavní postavy studentského filmu „Babi“.

„Napadlo mě to, když jsem seděl v kavárně. Byla tam tehdy i Marie Víková, emeritní herečka Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Všiml jsem si jí a hned jsem věděl, že je to opravdová babi,“ vzpomíná mladý scenárista a režisér.

Helena a Kuba

Marie Víková a Marian Mazur, neboli filmová babi Helena a její vnuk Kuba. „Už od samého začátku jsem přesně věděl, kdo by se těch rolí měl ujmout. Dokonce ještě předtím, než jsem dopsal scénář. Dialogy jsem psal hercům přímo na tělo,” přiznává Marek David.

Když scénář dopsal, zavolal Marii Víkové a nabídl jí účast ve svém studentském projektu. Ta souhlasila, že se s ním sejde. Mladý filmař přišel na schůzku v přesně určený čas. To prý herečku přesvědčilo o jeho zodpovědnosti a zápalu a roli přijala.

Zkušená herečka se v kolektivu mladých, nadšených lidí, kteří byli do vzniku filmu zapojeni, cítila velice dobře. Během natáčení panovala přátelská atmosféra. Nikdo nemluvil sprostě, nekřičel, nebylo cítit napětí. Všichni byli uvolnění, ale zároveň měli k práci profesionální přístup.

„Maria Víková se k nám nikdy nechovala nadřazeně, přestože v životě pracovala s režiséry, o kterých já jsem se učil ve škole. Nedívala se na nás spatra, nevyvyšovala se. Přistupovala ke mně jako k režisérovi, a to i přes můj nízký věk,” říká režisér a scenárista.

Pro Mariana Mazura je film „Babi“ první filmová role. Jinak je stálým členem hereckého souboru Scény Bajka Těšínského divadla, ale tentokrát poprvé stanul před kamerou. „Marian je divadelní herec, který vystupuje před dětským publikem. A to bylo zejména na začátku znát. Pomohla mu skutečnost, že jeho postavu fascinuje pantomima. Během osmi natáčecích dní urazil pořádný kus cesty. Zvykl si na přítomnost kamery i na poněkud odlišný způsob vyjadřování emocí,” říká mladý filmař.

Ve fázi tvorby scénáře vznikly celkem tři jeho verze. Původní obrysy příběhů a postav však pokaždé zůstaly zachovány. Ladily se pouze dialogy, aby repliky postav zněly věcně a autenticky. Během samotného natáčení pochopitelně herci přidávali své vlastní připomínky. Z postav na papíře tak tvořili lidi z masa a kostí a dodávali jim charakter. „Pokaždé se nám podařilo nalézt kompromis a společný jazyk. Tak, aby se ve své roli cítili prostě svobodně,” vysvětluje Marek David.

Natáčení

Aby získal potřebné finančního zázemí, začali se tvůrci projektu ucházet o podporu na portálu „Startovač”, kam mohli zájemci o film posílat peníze. Potřebnou sumu 30 tisíc korun se podařilo vybrat od 30 fanoušků „Babi”. Sponzoři obdrží výměnou za pomoc zvláštní ceny. Mezi nimi je například filmová klapka, ručně pletené ponožky nebo pozvánka na piknik s filmovým štábem.

Natáčení trvalo celkem osm dní. Potom přišla řada na postprodukci a střih. „Čeká nás ještě zvuková postprodukce a nahrávání hudby,” dodává Marek David.

Film „Babi“, to ale není jen Helena a Kuba. Jsou to rovněž asistentky Marie Vítkové Karin Fišerová a Eva Brachaczková. V menších rolích si zahráli herci ostravských divadel Ivan Dejmal, Alena Sasinová-Polarczyk, Martina Šnýtová nebo Patrick Fridrichovský.

Film by nevznikl bez úsilí celého filmového štábu. O zvuk a hudbu se postaral Dominik Mendrek. Filmovou klapkou operoval Adam Smugała. Za kamerou stáli Tomasz Wałach a Jakub Kędzior. Asistenty zvuku byli David Kocyan a Dominik Szczotka. A kostýmy a vzhled herců měla na starosti Aleksandra Wałach.

„Sám bych film natočit nedokázal. Potřeboval jsem sehraný štáb. My jsme se tím filmem prostě bavili. Nikdo neprotestoval, všichni se do projektu zapojili. A o to jde, aby to nebyla jenom práce, ale i aktivní přístup k věci,” vysvětluje režisér.

Téměř celý film vznikl v Ostravě. Právě v tomto městě dochází k prolínání různých kultur, názorů a generací. „Ostravu jsem si vybral díky jejímu geniu loci, atmosféře a kouzlu města. Působí tu spousta nadaných lidí. To je potenciál, který je potřeba využít,” přiznává režisér. Scény do filmu se natáčely v nemocnici, v tramvaji, na střeše obchodního centra nebo v divadle.

Mladí filmaři se museli potýkat s nekvalitní technikou a překonávat překážky, které u vysokorozpočtových snímků neexistují – například se stabilizací při natáčení z ruky: „V jedoucí tramvaji Tomek Wałach držel kameru, zatímco několik dalších lidí drželo pro změnu jeho. Takové lehké rozostření ale zdůrazňuje atmosféru našeho filmu,” směje se tvůrce „Babi”.

„Povolání: režisér”

Vyprávění příběhů je jednou ze základních lidských vlastností. Marek David se jí zabývá už od raného dětství. Má za sebou zkušenosti jak z divadla, tak i z filmu. Podle něj se tyto dva způsoby vizuálního vyprávění navzájem liší zejména momentem, ve kterém se dějí. Divadlo existuje tady a teď a každé představení je jiné.

Film se oproti tomu odehraje pouze jednou a již na něm později nelze nic změnit: „Člověk se musí soustředit na konkrétní chvíli, aby celek vytvářel plnou paletu barev. Při vzniku filmu jsem tak musel přemýšlet s předstihem, abych dokázal herci pomoci s vyjádřením postavy,” tvrdí mladý tvůrce.

Premiéra se uskuteční po dokončení prací na zvukové postprodukci. Aktuality můžete sledovat na straně věnované filmu na Facebooku.

Marek David v říjnu zahájil magisterské studium na brněnské JAMU a v hlavě se mu už začíná líhnout vize dalšího projektu. Projektu, který bude vyprávěním dalšího příběhu.

kc

Překlad: Pygmalion