Královec je český! Poslední mise lodi „Třinec“

Když se ve 4:03 ráno na radarech ruských ozbrojených sil v okolí Kaliningradu (pardon, Královce) objevil nenápadný obchodní tanker, ruská armáda zůstala klidná. Domnívali se, že loď jen zabloudila a brzy se otočí. O pár minut později ale u pobřeží vypuklo peklo. A za vším stála jedna loď, kterou lidé v našem regionu dobře znají – legendární „Třinec“.

Třinec se domů nevrátí

Operace byla měsíce přísně utajována. V říjnu loňského roku prezident Petr Pavel podepsal dekret o zřízení České námořní flotily, která navazuje na tradici Československé námořní plavby – kdysi druhé největší vnitrozemské flotily světa. Jedním z jejích prvních plavidel se stal bývalá nákladní loď Třinec, poslední roky sloužící jako sklad v Rotterdamu.

Stát loď odkoupil za miliardu korun. Cíl byl jasný: získat pro Českou republiku přístup k moři. Česká rozvědka totiž zjistila, že Kaliningradská oblast (tedy Královec) je prakticky bezbranná – 90 % ruské výzbroje a vojáků je na Ukrajině a Moskva na svou exklávu víceméně zapomněla. Byla to příležitost, která se neodmítá.

Po měsících hledání vhodných lodí padla volba právě na Třinec – loď z roku 1975, jejíž části byly vyráběny přímo v ¨Třineckých železárnách. Měla být sešrotována, ale v tu chvíli zasáhl Hrad. Domácí loď dostala druhý život – vojenský.

Peklo nad Královcem

Ráno, které mělo být poklidné, se proměnilo v dramatickou kapitolu českých dějin. Třinec, maskovaný jako civilní nákladní loď, vstoupil do vod Federace. Ruské jednotky vyslaly varování, ale bylo už pozdě – nešlo o nákladní loď, ale o bitevní plavidlo vybavené raketami a špičkovou elektronikou.

Posádku tvořilo 70 lidí, včetně tří veteránů, kteří na lodi sloužili už v 90. letech. „Cítili jsme, že nás vlast znovu potřebuje,“ řekl Zwrotu Jiří z Třince, jeden z členů posádky.

Ve 4:17 ráno začal útok – přesně z místa, kde měl být Třinec v Rotterdamu sešrotován. Loď zasáhla strategické vojenské cíle v Královci. V ruském velení vypukla panika. Jednotky se stahovaly, část důstojníků prchla vrtulníky do Ruska.

Český blitzkrieg. A trpká daň vítězství

Přesně v 8:00 ráno na radnicí v Královci zavlála česká vlajka. Útok lodě Třinec byl nečekaný a drtivý – ruské síly nebyly schopné reagovat. Česká republika tak poprvé od bitvy u Lipan získala přístup k moři.

Radost však zkalila tragédie. Loď Třinec zasáhla ruská raketa. Moderní záchranné systémy zajistily evakuaci celé posádky, ale loď samotná začala klesat ke dnu. Podle nepotvrzených zpráv praskl trup na zádi – vinou spěchu při přestavbě. Místo triumfálního návratu tak loď končí na dně Baltského moře.

„Nebylo to podle našich představ, ale loď Třinec udělala pro Českou republiku víc než mnozí ministři dohromady,“ řekla pro Zwrot Věra Palkovská, primátorka Třince.

Po operaci, kterou vláda označila za „speciální námořní vojenskou operaci“, Česko oficiálně vzneslo nárok na Královec a zahájilo diplomatická jednání s OSN. Kreml zatím mlží – ve stručném prohlášení uvedl, že „činnost plavidla označeného jako Třinec byla aktem zoufalství bez vlivu na strategickou stabilitu Federace“. Kouř nad Královcem je však zřetelně vidět i z polské strany hranice.