Agnieszka Burešová: Literatura je pro mě odpočinkem a zdrojem inspirace

Agnieszka, žákyně deváté třídy Polské základní školy Wisławy Szymborské ve Vendryni, je talentovaná dívka s mnoha zájmy. Kromě literatury ji baví také matematika a fyzika. Navíc hraje na klavír a tančí. V rozhovoru se podělila o své zkušenosti s účastí v soutěži „Literární cesta Hestie“.

Co tě přimělo zapojit se do soutěže „Literární cesta Hestie“?

Janusz Heller, tajemník soutěže Literární cesta Hestie, navrhl, aby se do Mládežnické rady soutěže zapojila i škola Wisławy Szymborské. Po souhlasu Michała Rusinka, předsedy Nadace Wisławy Szymborské a člena poroty soutěže, byla do soutěže pozvána naše škola ve Vendryni. Poté mi učitelka polštiny nabídla možnost se soutěže zúčastnit. Přihlásila jsem se velmi ráda, protože už dříve jsem se účastnila různých recitačních a literárních soutěží.

Musela jsi splnit nějaké požadavky, abys byla vybrána do Mládežnické rady této soutěže?

Nemusela jsem splnit žádné zvláštní požadavky. Mým úkolem však bylo přečíst knihu a zúčastnit se setkání, během kterého jsme vybírali vítězný titul.

Jaké byly hlavní úkoly Mládežnické rady a na jakých aktivitách ses podílela?

Bylo nás sedm a z pěti knížek, které předem vybrala porota soutěže Literární cesta Hestie, jsme vybírali tu, která měla zvítězit. Každý z nás měl za úkol přečíst jednu knihu. Během červnového jednání Mládežnické rady v Sopotech jsme prezentovali naše knihy a společně rozhodli, která z nich se stane vítězkou. Náš hlas však nebyl rozhodující, protože porota mohla nakonec vybrat jiný titul. Nakonec jsme se ale shodli na stejné knize.

Byli jste v kontaktu s ostatními členy rady i online, nebo jen při osobních setkáních?

Byli jsme také v kontaktu mimo osobní setkání. Několikrát jsme se spojili online, abychom projednali organizační záležitosti a připravili příspěvky na Facebook.

Byla práce v radě časově náročná a vyžadovala od tebe velké nasazení?

Přečtení knihy mi zabralo asi týden a samotné setkání, během kterého jsme vybírali vítěznou knihu, trvalo zhruba 3–4 hodiny. Nejvíce času ale zabraly cesty do Sopot, i když to byl velmi dobře strávený čas.

Byli členové rady ve stejném věku, nebo starší či mladší?

Byla jsem nejmladší, ostatním bylo kolem 15 let, a jednomu z nich dokonce 18.

Navrhla jsi sama nějaké iniciativy nebo nápady v radě?

Kniha, kterou jsem přečetla, se mi velmi líbila a chtěla jsem, aby vyhrála. Nicméně jsem usoudila, že by měla být určena spíše mládeži nad 15 let, zatímco soutěž propaguje knihy pro děti a mládež ve věku 10–15 let. Proto jsem souhlasila s knihou, která byla vhodnější pro tuto věkovou skupinu.

Co tě na vítězné knize nejvíce zaujalo?

Nečetla jsem ji celou osobně, ale na základě názorů členů rady, kterým byla přidělena, mě velmi zaujala. Knihu četli jak dívka, tak chlapec z naší rady a hlavní postavou byl chlapec. Díky tomu jsem mohla vidět příběh z různých perspektiv – dívčí a chlapecké. Chlapec se natolik ztotožnil s hlavní postavou, že mě to opravdu oslovilo.

Účastnila ses jak červnového jednání rady v Sopotech, tak slavnostního galavečera soutěže. Mohla bys popsat tyto události z vlastní perspektivy?

V červnu jsme během jednání rady vybrali vítěznou knihu, ale museli jsme to udržet v tajnosti. Na zářijovém galavečeru, který se konal v sídle firmy Ergo Hestia v Sopotech, byl představen bohatý program. Byla vyhlášena vítězná kniha a také prezentovány ostatní tituly prostřednictvím krátkých filmů. Později studenti divadelní školy v Gdaňsku připravili představení. Po něm následoval banket a rozhovory. Součástí zářijové akce bylo také setkání s autory nominovaných knih během knižního veletrhu v Gdaňsku.

Co pro tebe bylo největší výzvou?

Rozhodně rozhovory a vystoupení na pódiu, během nichž jsem musela něco o sobě říct a odpovídat na otázky.

Našla sis během práce v radě nové přátele?

Během červnového setkání nebylo mnoho času na bližší seznámení s ostatními členy rady. V září v Sopotech jsme ale strávili více času spolu, což nám pomohlo se lépe poznat. Měla jsem možnost seznámit se s jejich názory a osobnostmi, což nás sblížilo.

Jaký význam má literatura ve tvém každodenním životě?

Literatura je pro mě formou odpočinku a rozhodně zdrojem inspirace. Mám spoustu nápadů na napsání vlastní knihy, ale zatím se necítím připravená tento projekt realizovat.

Jaké rady bys dala mladým spisovatelům nebo těm, kteří by se chtěli zúčastnit podobných soutěží?

Ať se nebojí, protože určitě získají cenné a nové zkušenosti.