ŽIVOTICE / V sobotu 3. srpna se u Pomníku životické tragédie konalo shromáždění k uctění 80. výročí popravy 36 obyvatel Životic a okolních obcí německými nacisty. Ceremoniálu se zúčastnili zástupci města Havířova, Moravskoslezského kraje, polských organizací a rodiny obětí.

V sobotu v 10 hodin začaly v hřbitovní kapli naproti Památniku životické tragédie znít zvony. Jejich hlas se rozléhal celými Životicemi a zahájil pietní shromáždění.

– 6. srpna 1944 utichla srdce našich blízkých, kteří zůstávají v naší paměti navzdory dlouhým 80 letům. To osudné nedělní ráno došlo k hrozivému činu temné pomsty. Německá akce v Životicích je největším zločinem nacistů na civilním obyvatelstvu na Těšínsku během druhé světové války – připomněla moderátorka ceremoniálu Jolanta Bałon.

Velká účast hostů

Pietní akce se zúčastnili pozvaní hosté, obyvatelé Životic a okolních obcí, zástupci polských organizací i rodiny obětí.

Přítomen byl primátor města Havířova Josef Bělica, hejtman Moravskoslezského kraje a jeho náměstci. Do Životic dorazili také senátoři Parlamentu České republiky Petr Vícha a Andrzej Feber, poslanec Jiří Carbol a další regionální představitelé. Květiny přišli položit i senátorka Polska Halina Bieda, konzuli Polské republiky v Ostravě Stanisław Bogowski a Marzena Karwowska, starostka Těšína Gabriela Staszkiewicz a představitelé polských kulturních organizací.

Těžké válečné vzpomínky

– Sdílet válečné zkušenosti a vzpomínky je velmi obtížné. Předávání těchto zkušeností dalším generacím by mělo především vést k moudrému poučení a neochvějnému dodržování zásad lidské vzájemnosti, tolerance a úcty k životu. Životická tragédie je varováním, na které bychom nikdy neměli zapomenout – zdůraznila Jolanta Bałon.

Poté přečetla z knihy Mečislava Boráka vzpomínky Milady Burgetové z Horní Suché a Amalie Mrowcové.

– Slyšela jsem výstřely, vzpomíná Amalie Mrowcová, manželka a matka. Běžela jsem do lesa. Nejprve jsem našla syna. Manžel ležel o 30 metrů dál. Pokusila jsem se ho zvednout, byl pokrytý krví. Běhala jsem od jednoho k druhému, jako bych ztratila rozum. Oba už byli mrtví. Můj pláč a křik bylo slyšet až na Pacałówku.

Zapálení svíce a položení květin

Katolický kněz Jiří Klus a evangelický pastor Janusz Kożusznik společně zapálili svíci u pomníku obětí. Poté bylo vypuštěno 36 holubic na znamení věčné památky a v slavnostní atmosféře byla přečtena jména všech obětí. Následně účastníci položili květiny na hroby zavražděných.

Čestnou stráž u pomníku drželi příslušníci Krajského vojenského velitelství v Ostravě, harceře a členové Junáka. Celý ceremoniál svým zpěvem obohatili Michal Bragagnolo, sólista Národního divadla v Praze, a Oldřiška Honosová, pedagožka ZUŠ B. Martinů.

Doufejme, že se takové tragédie už nikdy nebudou opakovat

Během ceremoniálu promluvili zástupci města, kraje a konzuli.

– Dnes, při 80. výročí životické tragédie, jsme se zde sešli, abychom uctili památku 36 zavražděných mužů – obyvatel Životic, Horní Suché, Bludovic, Dolní Suché a Dolního Těrlicka. Všichni byli zabiti kvůli své národnosti. […] To, co se tehdy stalo, je pro nás stále velmi bolestivé a těžko pochopitelné. Jak může člověk projevit takovou krutost vůči druhému, bezbrannému a nevinnému člověku? Doufejme, že se takové tragédie už nikdy nebudou opakovat – zdůraznil konzul Stanisław Bogowski.

Ceremoniál byl zakončen českou a polskou státní hymnou v podání Władysława Czepiece a Michala Bragagnola. Akci organizovalo statutární město Havířov ve spolupráci s Hlavním výborem PZKO, Českým svazem bojovníků za svobodu, Muzeem Těšínska a Československým svazem legionářů.

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego