Nová etapa v dějinách PZKO v Neborech. Samuraje z Nebor se podařilo objevit 140 let po jeho narození

NEBORY / Před 140 lety se narodil Karol Pawlica, který se v roce 1920 v rámci Polského výboru dětí Dálného východu zúčastnil evakuace polských dětí ze Sibiře přes Japonsko a Spojené státy do Polska. Díky dokumentům, fotografiím a dopisům, které darovala Jadwiga Halicka MK PZKO v Neborech, se podařilo rekonstruovat neobyčejný příběh jeho života. Dne 5. dubna 2024 se v Domě PZKO v Neborech uskutečnilo vzpomínkové setkání na počest „samuraje z Nebor“.

„Objevení zásluh Karola Pawlicy představuje jistě průlom v činnosti naší Místní skupinz Polského kulturně-osvětového svazu. Karol Pawlica je veskrze pozitivní osobností, příkladem významu nezištné pomoci druhým. Zvláště v dnešní nejisté době nabývá toto poselství na důležitosti,“ zdůraznila Halina Szczotka, předsedkyně Místní skupinz Polského kulturně-osvětového svazu v Neborech.

Před setkáním proběhlo položení květin u hrobu Karola Pawlicy na evangelickém hřbitově v Neborech. Čestnou stráž u hrobu držela družina harceřů „Černí panteři“ z Třince.

Ukázka kendó v podání oddílu Wisła Kendo Genryoku

Atmosféru dalekého Japonska divákům přiblížila Sekce Wisła Kendo Genryoku. Ukázku bojového sportu odvozeného od šermu japonských samurajů uvedl Roman Wirth z Polského knihkupectví v Českém Těšíně.

Krzysztof Kaczorowki ze Sekce kendó ve Visle mu poděkoval za možnost zúčastnit se tak významného ceremoniálu. Kendisté poté hostům naservírovali show plnou emocí – boj s dřevěnými cvičnými meči a japonskými meči katana. Představení se zúčastnila vicemistryně Evropy Aleksandra Polok.

Cesta samuraje. Život Karola Pawlicy z Nebor

Dále vystoupila Sylwia Grudzień – vedoucí Izby tradic místní skupiny PZKO v Neborech a novinářka časopisu „Zwrot“ – s přednáškou nazvanou „Cesta samuraje. Život Karola Pawlici z Nebor“.

„Příběh Karola Pawlicy jsme objevili díky dokumentům, dopisům a fotografiím, které nám věnovala paní Jadwiga Halicka. Tato sbírka patřila Pawlicovi, který byl strýcem tchyně paní Jadwigy. Díky této sbírce a rodinné historii předávané z generace na generaci se nám podařilo rekonstruovat životopis výjimečného obyvatele Nebor – agronoma, ekonoma, diplomata, člena Místní skupiny PZKO a především humanitního pracovníka, který se v roce 1920 zúčastnil evakuace polských dětí ze Sibiře v rámci Polského záchranného výboru pro děti Dálného východu,“ uvedla Sylwia Grudzień.

Během setkání byly Jadwize Halické předány květiny jako poděkování za věnování sbírky jejího strýce Karola Místní skupině PZKO.

„Do organizace setkání se nezištně zapojilo mnoho lidí.“

„Rádi bychom vyjádřili neuvěřitelnou vděčnost paní Jadwize Halické za to, že nám věnovala památky Karola Pawlicy. Budou tvořit důležitou součást sbírky naší Izby tradic. Ráda bych připomněla, že součástí sbírky je také skříňka sloužící k uložení toaletních potřeb vyrobených Pawlem Oszeldou – naším patronem. Naše organizace má nyní dva hrdiny – Karola Pawlicu a Pawła Oszeldu, které spojuje jedna myšlenka, a tou je oběť pro druhého člověka ve jménu svobody,“ zdůrazňuje Halina Szczotka.

„Jsem šťastná a dojatá, obecně nemám slov. Moje snacha a syn byli nadšeni. Říkali, že v Cieszyně, na polské straně, by takové setkání nikdo nezorganizoval. Vše bylo velmi dobře připraveno – od stráže harceřů u hrobu až po celý program v Domě PZKO. Jsem ráda, že strýc Karol byl poctěn, oceněn,“ řekla Jadwiga Halicka, která sbírku po Pawlici věnovala Místní skupině PZKO v Neborech.

Shromáždění v Domě PZKO měli jedinečnou příležitost prohlédnout si památky, které darovala Jadwiga Halicka.

„Do organizace setkání se nezištně zapojila řada lidí, kteří s naším spolkem nikdy předtím nebyli spojeni. Sekce Wisła Kendo Genryoku vystoupila zdarma. Vitríny, v nichž jsme vystavovali památky od paní Jadwigy Halické, nám zapůjčilo Muzeum Třince a Třineckých železáren. Díky primátorce města Třince se nám podařilo najít hrob Karola Pavlici. Příběh našeho samuraje je natolik výjimečný, že již nyní přitahuje mnoho lidí a vyvolává opravdový zájem,“ dodala Halina Szczotka.

Setkání se zúčastnili Izabella Wołłejko-Chwastowicz – generální konzulka Polské republiky v Ostravě, Věra Palkovská – primátorka města Třince, Radim Kozlovský – náměstek primátora města Třince, Yumi Yoshida – zástupkyně Centra Fukudenkai v Polsku, Helena Legowicz – předsedkyně PZKO, Jozef Szymeczek – místopředseda Kongresu Poláků v ČR, Andrea Szymeczek – vedoucí třinecké harcerské družiny „Černí panteři“ a Irena Frech – ředitelka Muzea Těšínského Slezska.

Před Místní skupinou PZKO v Neborech stojí stále mnoho výzev při odhalování osoby Karola Pawlicy

„Mnoho otázek týkajících se životopisu Karola Pawlicy zůstává stále nezodpovězeno. Budeme provádět další výzkumy, abychom zjistili fakta. Již víme, že v Jagellonské knihovně se nacházejí materiály týkající se Záchranného výboru – jsou tam mimo jiné fotografie, na nichž je Pawlica zachycen. S Japonskem jsme již navázali kontakt prostřednictvím centra Fukudenkai, které se zabývá historií sibiřských dětí. Jsme také v kontaktu s profesorem Wiesławem Theissem, který se tímto tématem zabývá již několik desetiletí a podařilo se mu vyzpovídat dosud žijící děti, které byly evakuovány Záchranným výborem,“ uvedla Sylwia Grudzień.

Místní skupinu PZKO v Neborech čeká ještě mnoho úkolů při objevování osoby Karola Pawlicy. Nejdůležitějším úkolem je postavit na jeho hrobě nový pomník, protože hrob je v současné době ve velmi špatném stavu – nejsou na něm ani informace, kdo na něm odpočívá. Cílem spolku bude také získat finanční prostředky na zachování darované sbírky a výstavní vybavení pro vystavení památek samuraje z Nebor. Místní skupina PZKO plánuje také vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na šíření znalostí o této jedinečné osobnosti.

Nová etapa v činnosti PZKO v Neborech

„Určitě jsme zahájili novou etapu v činnosti naší Místní skupiny PZKO. Jsem nesmírně vděčná, že nám svou podporu nabídl i oddíl harcerů Černí panteři z Třince. Vzhledem k tomu, že se do jeho činnosti zapojuje i řada našich mladých členů, myslím, že tato spolupráce bude probíhat velmi dobře. A hlavně se do propagace této výjimečné osobnosti zapojí i mladí lidé,“ dodala Halina Szczotka.

Během setkání bylo možné zakoupit pohlednici vydanou speciálně pro tuto příležitost, na níž je Karol Pawlica vyobrazen v kimonu – fotografie byla pořízena během jeho pobytu v Japonsku. V baru si návštěvníci mohli objednat japonskou polévku miso a perníčky ve tvaru kočky pro štěstí Maneki-Neko a japonské panenky Darumy, které upekl oddíl harceřů pod vedením Andrey Szymeczek.

Dílny pro nejmenší

Setkání se zúčastnilo také poměrně dost dětí, které neuvěřitelně zaujala ukázka kendó. A aby se děti během přednášky o Karolu Pawlicovi nenudily, byl pro ně v Izbě tradic připraven workshop. Roman Wirth vedl dílnu origami. V druhé části workshopu Leszek Cimała nabídl dětem zdobení perníčků. S vedením dílny pomáhali také harceře.

„Samuraj z Niebor“

Přezdívku „Samuraj z Nebor“ dal Karolu Pawlicovi poprvé novinář Tadeusz Kopoczek ve stejnojmenném článku, který vyšel v roce 2003 na stránkách „Głos Ziemi Cieszyńskiej“. V textu novinář naznačil, že Karol Pawlica byl v Japonsku vyznamenán samurajskou důstojností za svůj hrdinský čin záchrany polských sirotků. Dnes víme, že šlo o novinářovu fantazii. Organizátoři setkání však doufají, že tato přezdívka se Karola Pawlicy bude držet natrvalo – protože i když neměl titul samuraje, vydal se ve svém životě cestou vytrvalosti, cti a soucitu.

KAROL „SAMURAJ Z NIEBORÓWA“ PAWLICA (1884-1970) – polský národní aktivista, agronom, ekonom, diplomat, poručík císařské královské rakousko-uherské armády, humanitární pracovník

Narodil se 12. března 1884 v Neborech. Byl synem Karola Pawlicy (rolníka z Horního Žukova) a Anny Stonawské z Nebor. Studoval na zemědělské škole v Chotěbuzi. V letech 1900-1903 studoval na střední zemědělské škole v Horních Heřmanicích (německy Ober Hermsdorf). Tuto školu ukončil maturitní zkouškou. Od roku 1904 pracoval jako hospodářský inspektor na panství Larisch-Mönich v Karviné-Ráji. V letech 1904 až 1914 byl také správcem lázní v Darkově.

Za první světové války byl mobilizován jako záložní poručík rakousko-uherské armády. V roce 1915 byl zajat Rusy a vyhnán do asijské části carského Ruska. Do konce první světové války byl pravděpodobně v zajateckém táboře ve Škotově u Vladivostoku. Od roku 1919 byl členem Polského záchranného výboru pro děti Dálného východu, jehož cílem bylo organizovat evakuaci polských dětí – především sirotků a polosirotků – z Ruska, které v té době zachvátila bolševická revoluce a občanská válka.

Dne 20. července 1920 se Karol Pawlica vydal jako jeden ze čtyř opatrovníků skupiny 56 dětí z Vladivostoku do japonského přístavu Tsuruga. Spolu se svými svěřenci pak pobýval v sirotčinci Fukudenkai v Tokiu. Během této doby měl Pavlica na starosti také finance výboru a vedl jednání o převozu dětí do Ameriky. Dne 28. září 1920 se Pavlica vydal s dětmi na japonské obchodní lodi do Spojených států. Po dvou týdnech cesty dorazila celá skupina do přístavu v Seattlu.

Polský záchranný výbor pro děti Dálného východu zachránil v letech 1920-1923 ze Sibiře a Mandžuska 877 polských dětí. Většinu dětí dopravily lodě japonského obchodního loďstva přes Japonsko, USA a Anglii do Polska díky organizační a materiální pomoci japonského Červeného kříže a japonské vlády a polsko-americké komunity. Karol Pawlica byl opatrovníkem prvního transportu dětí.

Po příjezdu do Ameriky Pawlica krátce pracoval na generálním konzulátu v Chicagu. Uvažoval o návratu do Těšínského Slezska, ale vzhledem k nejisté politické a hospodářské situaci v regionu se rozhodl usadit v Polsku. V květnu 1921 ho ministerstvo bývalé pruské čtvrti ve Varšavě vyslalo pracovat do oddělení zemědělství a státních statků Pomořanského zemského úřadu v Toruni. O pět měsíců později byl Pawlica povýšen do hodnosti rady pomořanského vojvody.

V polovině 30. let Pawlica odešel do důchodu a vrátil se na Těšínské Slezsko. Stal se členem Matice školské v Československu. Jeho osudy během druhé světové války nejsou známy. Po válce se vrátil do rodných Nebor. Vstoupil do Místní skupinz Polského kulturně-osvětového svazu v Nieboře. Karol Pawlica zemřel 17. září 1970. Byl pohřben na hřbitově v Neborech.