Druhé místo pro žáky polské základní školy v Českém Těšíně. Zúčastnili se projektu „Příběhy našich sousedů“

ČESKÝ TĚŠÍN / Ve čtvrtek 30. března se v Kulturním centru Střelnice v Českém Těšíně uskutečnilo slavnostní zakončení projektu „Příběhy našich sousedů“. Žáci představili publiku a porotě výsledky své půlroční práce.

Projektu Post Bellum se zúčastnilo šest týmů ze základních škol z Českého Těšína a Havířova, včetně dvou škol s polským vyučovacím jazykem.

Žáci prezentovali videoreportáže nebo animace

Úkolem žáků bylo najít svědka dějin, o kterém bude celý jejich projekt, udělat s ním rozhovor a získané materiály zpracovat do podoby videa, animace, komiksu nebo rozhlasového vysílání. Videoreportáže a animace mohli diváci zhlédnout během slavnostního večera, po němž měla každá skupina tři minuty na to, aby vyprávěla životní příběh svého pamětníka.

Večerem provázela Ewa Troszok. Přítomni byli samozřejmě významní hosté, pamětníci ale také starosta Českého Těšína Karel Kula, zástupkyně neziskové organizace Post Bellum Ida Šimonová a náměstkyně primátora pro školství a kulturu města Havířova Jana Feberová. Přítomna byla také porota, která vybrala tři nejlepší týmy. V porotě zasedli Iva Dluhošová, učitelka z gymnázia v Českém Těšíně, Dorota Hamříková, reportérka Regionální televize Třinec, a Radomír Brózda, učitel dějepisu na ZŠ v Hnojníku.

„Historie má tendenci se opakovat. Můžeme to vidět každý den ve zprávách a v tom, co se děje kolem nás. Pamětníci toho mají za sebou hodně a je důležité, abychom jejich hlasům naslouchali a aby je měly možnost slyšet i mladší generace. Musím říct, že všechny týmy, se kterými jsem měla možnost pracovat, se k těmto tématům vyjadřovaly velmi otevřeně, což je opravdu pozoruhodné,“ uvedla regionální koordinátorka projektu Barbara Konderla.

Třetí místo pro žáky ze Základní školy v Havířově

Porota neměla lehký úkol, protože všechny prezentace byly zajímavé a pečlivě připravené. Třetí místo v projektu obsadili žáci ze Základní školy Na Nábřeží v Havířově. Připravili si animaci o životě Stanislava Baka.

Stanislav Bako se narodil na Slovensku. Po válce se jeho rodina přestěhovala do České republiky, nejprve na Mnichovohradišťsko. Vystudoval stavební fakultu. S manželkou Ludmilou se přestěhoval do Karviné, kde začal pracovat v dolech a podílel se na jejich výstavbě. V sedmdesátých letech začal stavět rodinný dům v Havířově. Nakonec se z něj stal řadový dům. U příležitosti této stavby vzniklo družstvo, do kterého vstoupili jeho přátelé a známí.

Druhé místo pro žáky základní školy v Českém Těšíně

Druhé místo obsadili žáci z polské základní školy v Českém Těšíně, na práci žáků již podruhé dohlížela pedagožka Ewa Mencner. Jejich projekt se zabýval životním příběhem Jana Siwého; jak sami přiznali, z jeho úst slyšeli mnoho zajímavých příběhů. Žáci si připravili animaci a přednesli báseň, která popisovala jejich práci a zážitky z projektu.

Jan Siwy se narodil v Gutech v rodině válečného veterána a zajatce z první světové války. Jako chlapec zažil německou okupaci během druhé světové války. Pracoval jako zubař v Jablunkově a poté v Bystřici. Celoživotně se věnuje propagaci zdravé výživy, zdravého životního stylu a harmonického rozvoje společnosti, za což byl v roce 2019 oceněn cenou starosty Bystřice. Hovoří plynně německy a má zájem na vytváření dobrých česko-německých vztahů.

„Podařilo se a z druhého místa máme všichni radost. Škole Kontešinec určitě blahopřejeme, první místo si zasloužili. Rozhodně stálo za to se soutěže zúčastnit, byla to zajímavá zkušenost,“ řekl člen týmu Wiktor Konderla.

První místo obsadili žáci ze základní školy Kontešinec

První místo obsadili žáci ze základní školy Kontešinec. Připravili si videoreportáž o životě Aloise Navrátila, ale také pantomimu o tom, jak pan Navrátil chtěl jet autobusem do Karviné. Protože nerozuměl nářečí, způsobilo mu to velké potíže.

Alois Navrátil se narodil v Rousínově. V roce 1955 se přestěhoval do Dolní Suché a nyní žije v Českém Těšíně-Žukově. Pracoval jako učitel. Když odešel do důchodu, nastoupil jako knihovník, když byla otevřena pobočka obecní knihovny v Dolním Žukově. Pomáhal organizovat besedy, výstavy a fotografické soutěže.

Na projektu se podíleli i žáci ze základní školy v Bludovicích.

Projektu se zúčastnili také žáci z polské základní školy v Bludovicích. Koordinátorkou skupiny byla pedagožka Anna Pomykacz. Žáci připravili videoreportáž, věnovanou panu Gustawu Walkovi, a připravili krátkou scénku čerpající ze života pana Walka.

Pan Gustaw Walek se narodil ve Vendryni ve velmi chudé rodině a nyní žije v Těrlicku. Po skončení války dokončil studia na pedagogickém lyceu v Orlové. Učil na základních školách v Bystřici, Neborech a Českém Těšíně. Po absolvování vojenského výcviku působil jako ředitel polské základní školy v Chotěbuzi a poté od roku 1980 polské základní školy v Těrlicku. Mezi jeho zásluhy patří příprava učebnice polského jazyka „Polská řeč“. Za svou práci obdržel v roce 1991 ocenění Ministerstva národního školství ve Varšavě. Jeho největší vášní je zpěv. Od roku 1956 byl členem Pěveckého sboru polských učitelů při HV PZKO.

Všechny prezentace si můžete prohlédnout na webových stránkách projektu

Představeny byly také životní příběhy paní Hannelore Kulawikové a pana Štěpána Šimečka. Všechny životopisy pamětníků a projekty si můžete prohlédnout zde.

Přeložený článek