S příchodem první adventní neděle, která může připadnout buď na poslední listopadový, nebo první prosincový týden, začíná církevní rok. V západních křesťanských kulturách je začátek adventu považován za začátek lidového obřadního roku.

Je to proto, že obřadní rok, který se skládá z tradičních zvyků, obřadů, rituálů a také různých praktik a ceremonií, je stejně jako církevní rok uzavřeným kruhem – cyklem, který se dělí podle lidového chápání a výpočtu.

Adventní tradice v dějinách římskokatolické církve sahá až do 6. století. V různých částech Evropy trval advent dva až osm týdnů. Od dob papeže Řehoře Velikého zahrnuje čtyři neděle. Advent se vyznačuje velkým bohatstvím lidových zvyků.

Jeho církevním a lidovým symbolem je zelený věnec ze zelených větví jehličnanů, nejčastěji smrku, na němž jsou umístěny čtyři svíce, které nesou název adventní svíce a zapalují se postupně na každou adventní neděli, obvykle při nedělním obědu a častěji při večerní domácí modlitbě.

Zákaz předení vlny a lnu, šití a draní peří

Všechny ženy v Těšínském Slezsku nosily v adventu tmavší a skromnější oblečení, nenosily také šperky a ozdoby.

Počasí v tomto období bývá větrné a větry, které tehdy vanou, se nazývaly adventní. Dodejme, že lidé ještě pořád pamatují na starý zákaz předení vlny a lnu, šití a draní peří o všech adventních čtvrtcích, stejně jako na Ondřeje, Barboru, Mikuláše, Lucii, Tomáše a Štědrý den.

Důvody těchto zákazů je obtížné vysvětlit. Před mnoha lety na otázku, co s nimi, odpověděla jedna stará, ale rozhodná žena stručně: Nesmí se to dělat, a basta! Co ještě chcete slyšet?

Zákaz předení v předvánočním čase souvisí se staroslovanskými pověrami. Zimní slunovrat byl považován za velmi nebezpečné období, protože se na zemi objevovaly bytosti ze záhrobí. Věřilo se, že v té době přicházejí hledat útěchu také duše zemřelých. V této době bylo zakázáno předení a šití, aby se náhodou nezachytila duše do útku nebo se nepřišila na oděv. Původ zákazu předení ve čtvrtek je třeba hledat pravděpodobně v křesťanství – čtvrtek je předvečerem Kristova umučení (pozn. red.).

Doba námluv

Naopak ve čtvrtek mohli chodit mladí chlapci za děvčaty na námluvy, stejně tak v úterý, v sobotu a v neděli (poslední den byl nejvhodnější), ale nikdy ne v pátek. I když místní tvrdí, že v pátek chodili na námluvy jen usmrkaní chlapci, tedy ti, kteří ještě nebyli hotoví k ženění.

Zdroj: Jan Szymik, Doroczne zwyczaje i obrzędy na Śląsku Cieszyńskim, Czeski Cieszyn-Wrocław 2012.

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego