Merian C. Cooper se přihlásil jako dobrovolník do polské armády, bojující s velkou přesilou v polsko-bolševické válce. Důvodem byl dluh vděčnosti, který cítil vůči Polákům. Po návratu do USA začal obdivuhodnou filmovou kariéru, jeho největším úspěchem bylo natočení filmu King Kong v roce 1933 a získání Oscara v roce 1952.

Merian Caldwell Cooper se narodil 24. října 1893 v Jacksonville na Floridě ve Spojených státech. Po nedokončeném studiu na Námořní akademii začal pracovat jako novinář.

Pronásledování Pancha Villy

V roce 1916 vstoupil do americké Národní gardy. V jejich řadách se zúčastnil pátrání po Pancho Villovi na pohraničí s Mexikem. Právě ve zmíněném roce tento mexický revolucionář vtrhl na území USA a se svými lidmi zaútočil na městečko Columbus ve státě Nové Mexiko, leží pět kilometrů od hranice. Během boje padlo nejméně osm amerických vojáků a patnáct civilistů. O život přišlo také asi osmdesát Mexičanů, jelikož američtí obránci nemínili prodat svou kůži lacino.

Proto prezident USA Woodrow Wilson poslal proti Villovi armádní sbor, čítající 6 tisíc vojáků, pod vedením generála Johna Pershinga. V průběhu pronásledování Villy Američané překročili hranici Mexika. V únoru 1917 vláda Spojených států nařídila trestnou výpravu Pershinga ukončit. Operace skončila debaklem. V roce 1923 byl Pancho Villa zavražděn ve svém automobilu společně se čtyřmi členy své ochranky.

V průběhu své revoluční kariéry si nadělal tolik nepřátel, že zjištění identity zadavatelů likvidace tohoto pro jedny legendárního revolucionáře a pro druhé obyčejného hrdlořeza a bandity, je nemožné. Za zmínku stojí, že postava Pancho Villy se těší velké oblibě u filmařů. Ztvárnil ji značný počet filmových herců. Byli mezi nimi takové hvězdy stříbrného plátna jako Wallace Berry, Yul Brynner, Telly Savalas, Antonio Banderas. Jako zatím poslední se v jeho roli objevil herec Johnny Deep.  

Cooper se rozhoduje splatit dluh Polakům

V roce 1917 Cooper se rozhodl, že se stane letcem. Absolvoval leteckou školu v New Yorku. Poté vstoupil do Amerického expedičního sboru, který se zúčastnil bojů během první světové války v Evropě. Když jednou na podzim 1918 letěl v průzkumném letounu, byl sestřelen nad Německem. Podařilo se mu přistát, utrpěl však popáleniny a skončil v zajetí. Následkem popálenin mu zůstaly jizvy na dlaních.

Po vyhlášení příměří 11. listopadu 1918 se vrátil do Francie, poté v únoru 1919 přijel do Polska v rámci mise ARA (American Relief Administration). Jejím cílem byla humanitární pomoc válkou zničené Evropě.  Merian Cooper byl přidělen k potravinové misi ve Lvově.

V roce 1779 se udála bitva u Savannah jako jeden z mnoha konfliktů války za nezávislost Spojených států. Boje se zúčastnil také Merianův prapradědeček plukovník John Cooper, společně se svým přítelem Kazimierzem Pułaskim. Bitva skončila vítězstvím Angličanů, mezi padlými byl také Pułaski, zemřel na následky zranění. Pro Američany je dnes národním hrdinou a je po něm pojmenováno 18 měst. V roce 2009 mu bylo uděleno čestné občanství Spojených států amerických.

Vzpomínka na bitvu u Savannah a na hrdinnou smrt Pułaského bojujícího na straně Američanů, byla v rodině Cooperů předávána z generace na generaci. Proto se Merian rozhodl splatit Polákům dluh vděčnosti. Během pobytu v Paříži kontaktoval šéfa polské vojenské mise generála Tadeusze Rozwadowského, kterému nabídl, že se ve prospěch Polska zapojí také do bojů na frontě.

Po dohodě s Rozwadowským odjel do Varšavy, kde předložil svou nabídku náčelníkovi státu Józefovi Piłsudskému. Piłsudski se nejdřív stavěl odmítavě, avšak nakonec souhlasil s náborem několika zkušených  amerických letců. V polovině září 1919 skupina osmi amerických pilotů dorazila do Polska. Byli přiděleni k 7. stíhací eskadře umístěné na letišti Lewandówka u Lvova.

Boje s bolševiky

V prosinci 1919 došlo k přejmenování eskadry na 7. stíhací eskadru Tadeusze Kościuszky. Cooper se stal zástupcem velitele eskadry majora Fauntleroya a navíc velel jedné z jejich dvou skupin pojmenované Pułaski.

Během ustupování polských ozbrojených sil před sovětskou ofenzívou eskadra se dále účastnila bojů, avšak během startu v Berdyčivu letadla Coopera a jeho spolubojovníka Crawforda byly poškozeny střelbou kavaleristů Budionného. Oběma se naštěstí podařilo utéct pěšky. Koncem června se Cooper stal velitelem eskadry, kterou poslali znovu do Lvova.

Třináctého července 1920 Cooperovo letadlo sestřelili bolševici a tak byl nucen přistát za nepřátelskou linii. V Polsku ho prohlásili za nezvěstného, ve skutečnosti skončil v zajetí, kde ho po neúspěšném pokusu o útěk přidělili k čistění kolejové trati poblíž Moskvy. S pomocí dvou dalších polských zajatců, poručíka Sokołowského a kapitána Zalewského, se mu podařilo utéct. V dubnu 1921 se dostal Lotyšska a posléze do Polska.

Počátky filmové kariéry

Po návratu ze zajetí Cooper obdržel od maršála Józefa Piłsudského nejvyšší polské vyznamenání Řád Virtuti Militari. Po ukončení polsko-bolševické války se vrátil do Spojených států, kde opět začal pracovat jako novinář. Současně se vypravoval do málo známých míst. Stál se také tvůrcem dokumentů a filmovým producentem v Hollywoodu. Natočil mimo jiné dokumentální filmy z cest do Turecka a Východní Asie a hraný snímek „The Four Feathers” o bojích s kmenem Zulů, který spatřil světlo světa ve Střední Africe.

Inspirován životem goril napsal scénář a stal se spolurežisérem filmu King Kong z roku 1933, které měl obrovský úspěch, navzdory probíhající hospodářské krizi. Samotný Cooper si zahrál ve snímku pilota letadla, které útočí na velkou opici. Jako produkční se příčinil ke vzniku mnoha klasických filmů, například „Malé ženy”. Vytvořil duo Fred Astaire a Ginger Rogers. Společně s Johnem Fordem se podílel na tvorbě několika klasických westernů tohoto režiséra, mimo jiné „Měla žlutou stužku”, „Fort Apache”, „Stopaři” a komedii „Klidný člověk”. Celkem se stal producentem 62 filmů, u dvou se ujal režie, k osmi napsal scénář.

Jednou z nejdůležitějších osob v Hollywoodu

V roce 1934 periodikum „Fortune” popsalo Coopera jako jednu z nejdůležitějších osob v Hollywoodu. V roce 1952 obdržel Oscara za přínos k věhlasu filmového průmyslů. Zásluhy pro film mu zajistily čestné místo na slavném Hollywoodském chodníku slávy, i když jeho jméno tam bylo  umístěno s chybou, místo „Merian” je napsáno Meriam”. Peníze vydělané ve filmovém průmyslu investoval do leteckého průmyslů – mimo jiné v letech 1930–1932 zastával post ředitele již neexistující legendarní letecké společnosti Pan American World Airways (Pan Am).

Během druhé světové války se stal šéfem štábu generála Claire’a Chennaulta, velitele Amerických vzdušných sil v Číně a poté zástupcem šéfa štábu Letectva Spojených států amerických v Pacifiku, pod vedením generála Douglasa MacArthura. V roce 1950 byl povýšen na brigádního generála.

Kontakty s Poláky

Ve dvacátých a třicátých letech Cooper stále udržoval kontakty s Polskem a Poláky. V roce 1922 publikoval v Chicagu vzpomínky „Faunt-le- Roy a jeho eskadra v Polsku. Historie stíhací eskadry Kościuszky”. V roce 1937 se stal členem Sdružení válečných veteránů polské armády v Americe. Zaštiťoval sbírky finančních prostředků ve prospěch Fondu invalidů I. J. Paderewského.

V roce 1939, po agresi Německa na Polsko, zorganizoval charitativní koncert, jehož výtěžek byl věnován na pomoc této zemi. Během druhé světové války se snažil pomáhat Polákům, kteří pobývali na území Spojených států. V Anglii navázal kontakty s polskou 303. stíhací perutí (Dywizjon 303), která pokračovala v tradicích Stíhací eskadry Tadeusze Kościuszky.

Později mnohokrát posílal jednotce gratulace a příležitostná přání. Je vhodné zmínit, že této jednotce je věnována kniha populárního polského cestovatele a spisovatele Arkadyho Fiedlera Dywizjon 303. Po válce udržoval kontakty s polskými letci, kteří emigrovali do USA. 

Merian Caldwell Cooper zemřel 21. dubna 1973 v San Diegu v Kalifornii na rakovinu. Během pobytu v Polsku se pravděpodobně stal otcem Macieje Słomczyńského, polského spisovatele a překladatele, který psal své kriminální romány pod pseudonymem Joe Alex. Osudy Coopera je inspirován němý film „Gwiaździsta eskadra“ (Hvězdná eskadra) z roku 1930, který režíroval Leonard Buczkowski. Od roku 2008 Cooperovo jméno nese ulice ve varšavské čtvrti Bemowo a od roku 2018 kruhový objezd v Rzeszowě.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Těrlické Filmové léto

REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego