Po stopách vislanské moderny

VISLA / V rámci probíhajícího projektu Nezávislá na jižní hranici ve Visle se v sobotu 1. srpna uskutečnila tématická procházka po stopách vislanské moderny. Procházku vedl historik umění Przemysław Czernek z Institutu dokumentace architektury Slezské knihovny v Katovicích.

Za zmínku stojí, že pan Czernek měl 9. července ve vislanské knihovně přednášku Modernismus meziválečného období ve Visle. Vznik slezské meteorologické stanice. Uvedl, že počátky modernismu sahají přelomu 19. a 20. století. Historik také přiblížil osobnosti nejvýznamnějších regionálních architektů a jejich projekty realizované v odrozeném po roce 1918 Polsku.

Mezi nimi byl také významný těšínský architekt Alfred Anton Wiedermann, který vypracoval projekt školy v centru Visly z roku 1927, dnes Lyceum P. Stalmacha.

Pan Czernek se zajímá zejména o modernistickou architekturu, ačkoliv psal také o vybavení interiérů ve stylu art deco a sakrální architektuře. Na svém kontě má řadu publikací na téma modernismu meziválečného období v regionu, v Těšíně, Bielsku-Bialé či Katovicích. Jeho kniha Po stopách těšínské moderny plní roli průvodce modernistickou architekturou Těšína na pravém i levém břehu Olzy.

Část těchto publikací je přístupná také ve vislanské knihovně, ve které se Przemysław Czernek představil také loni, když se zúčastnil historické debaty o Těšínském Slezsku, kterou pořádalo sdružení „Stowarzyszenie Rotunda”. Tyto debaty se uskutečnily také v Ustroni, Těšíně a Malých Kunčicích (Kończyce Małe).

Druhé Zakopane

Czernek přiblížil rovněž osobnost Eugeniusze Zaczyńského, který měl až do roku 1936 na Vojvodském úřadě v Katovicích na starosti oblast lázeňství. Potom se stal starostou Zakopaného. Předtím se však společně s architektem Stefanem Tworkowským (spolutvůrce lázeňského domu ve Visle) věnoval na pokyn vojvody Michała Grażyńského přeprojektování lázní Ustroň a Visla. V tehdejších plánech se počítalo s tím, že oba letoviska se stanou něčím na způsob druhého Zakopaného.

Zvláštní pozornost věnoval investicím do veřejné sféry Slezského vojvodství, v jehož čele stál vojvoda Michał Grażyński a realizacím jako železniční trať, cesta na Kubalonku (lokalita na pomezí Visly a Istebné), školy, zámeček prezidenta Polské republiky, lázeňský dům, sborový dům, park s pomníkem Pramenů Visly a lázeňský park s bazénem se skokanskou věží. Nechyběly ani projekty a realizace soukromých investorů, včetně luxusních vil jako např. „Almira” či „Zacisze” (Zátiší).

Urbanistický záměr předválečných architektů byl tak nadčasový, že během druhé světové války na něj navázaly německé okupační úřady, později dokonce i komunisté.

(gam)