Emil Karewicz bude mít tři měsíce po smrti státní pohřeb

VARŠAVA / Známý polský herec Emil Karewicz sice zemřel už před třemi měsíci, avšak poslední rozloučení se uskuteční teprve 23. června. Důvodem opoždění obřadu byla pandemie koronaviru. Umělec bude mít státní pohřeb.

Polská stanice Radio RMF FM na svém webu uvedla, že obřad začíná 23. června ve 13.00 hodin na hřbitově Cmentarz Wojskowy na Powązkach ve Varšavě. Rádio o tom poinformoval syn zesnulého umělce Krzysztof Karewicz. Všem, kteří se budou chtít pohřbu zúčastnit, se doporučuje nasadit si roušky, dodržovat dvoumetrové rozestupy a nikomu nekondolovat.

Podle portálu Telemagazyn.pl Emil Karewicz měl původně spočinout v rodinném hrobě na hřitově ve varšavské části Wawer. Během příprav však Svaz umělců polských scén (Związek Artystów Scen Polskich) předložil na ministerstvu kultury a národního dědictví prosbu, aby ostatky Karewicze byly s náležitými poctami uloženy na varšavském vojenském hřbitově Cmentarz Wojskowy na Powązkach.

Web naTemat.pl připomněl, že herec si získal popularitu díky roli krále Vladislava Jagielly, kterou ztvárnil v historickém velkofilmu Křižáci („Krzyżacy”). Mnoho diváků si ho také pamatuje z válečné komedie Jak jsem rozpoutal druhou světovou válku („Jak rozpętałem drugą wojnę światową“), kde hrál důstojníka gestapa, kterému působilo velké problémy napsat polské jméno a příjmení „Grzegorz Brzęczyszczykiewicz“.

Polsko-litevsko-anglicko-ruský portál L24.lt zdůraznil, že „zbožňovaný a ceněný herec v Polsku, byl populární také v Litvě. Narodil se 13. března 1923 ve Vilniusu (tehdy součást Polska)”. Během druhé světové války byl vojákem polské armády, v jejich řadach se zúčastnil také dobytí Berlína.

Po válce, v roce 1948, se poprvé představil v roli číšníka ve hře „Klub kawalerów” Michała Bałuckiého v divadle Teatr Wybrzeże v Gdaňsku. Velkou popularitu přinesly Karewiczowi role poručíka „Mądrego” ve filmu „Kanał”, Jagielly v Křižácích a Brunnera v Nasazení života („Stawka większa niż życie”). Objevil se také v seriálech Černé mraky („Czarne chmury”), „Lalka”, „Polskie drogi”, „Bank nie z tej ziemi”, „M jak miłość” a dalších.

V roce 2004 otiskl svou dlaň na Chodníku slávy (Aleja Gwiazd) v letovisku Międzyzdroje u Baltského moře. V roce 2012 se Karewicz vrátil na filmové plátno a v novém příběhu o Klossovi a Brunnerovi – ve snímku „Hans Kloss. Stawka większa niż śmierć”, opět ztvárnil druhého jmenovaného.

Na velkou popularitu, jakou přinesla Karewiczowi role Hermanna Brunnera v seriálu S nasazením života („Stawka większa niż życie“), navázal také portál Onet.pl. „Měl jsem být takovou nechutnou protiváhou ušlechtilému Klossovi. (…) Novináři se mě pak dost často ptali, zda mám v sobě něco z Brunnera. Samozřejmě, že nic (…),” vzpomínal herec v nejednom rozhovorů. Za zmínku stojí, že herec Stanisław Mikulski, který hrál Klosse, zemřel v roce 2014.

Portál Rzeczpospolita.pl podotl, že Karewiczovi se podařilo něco neuvěřitelného: „V zemi, kde 6 milionů obyvatel zemřelo v důsledku německé okupace, si získal sympatie jako esesák.” (…) Navíc některé Brunnerovy hlášky zlidověly: „Nemůžu se dívat na mláceného člověka, nemůžu! Pokud ho mlátí někdo jiný”, „Nikdy neprohrávám poslední bitvu” či „Možná by bylo vhodné začít myslet také na sebe”.

Polská stanice Radio Zet na svém portálu zaznamenala, že Emil Karewicz se naposledy objevil na televizní obrazovce v seriálu „Barwy szczęścia“, avšak v roce 2015 se rozhodl skončit s natáčením. Hraní mu komplikovala Ménierova nemoc, projevující se závratěmi, šuměním v uších a postupnou ztrátou sluchu.

Emil Karewicz zemřel 18. března 2020, pět dní po svých 97. narozeninách.

(gam)