Měl John F. Kennedy polské kořeny?

V pátek 29. května uběhlo 103 let od narození 35. prezidenta Spojených států Johna Fitzgeralda Kennedyho, neformálně nazývaného také JFK.

Kennedy po necelých třech letech ve funkci zemřel rukou atentátníka ve městě Dallas v Texasu jako čtvrtý americký prezident (po Abrahamu Lincolnovi, Jamesu Garfieldovi a Williamu McKinleyovi). V roce 1981 mohl podobný osud postihnout také Ronalda Reagana, kterého zasáhla kulka jen několik centimetrů od srdce. Tohoto prezidenta se však naštěstí podařilo zachránit.

Podle webu Polonijna Agencja Informacyjna (http://pai.media.pl/pai_wiadomosci.php?id=9625/) během funkčního období JFK se objevovaly teorie o jeho údajném polském původu. Vycházely ze sympatií, jaké tragicky zemřelý prezident choval vůči Polsku a Polákům. U příležitosti výročí jeho narozenin je vhodné připomenout, jak svůj přátelský vztah vůči polskému národu projevoval.

Na sjezdu americké Polonie

Prvního října 1960 na sjezdu americké Polonie prohlásil, že sice nemá polské kořeny, avšak už řadu let se zajímá o Polsko a osoby polského původu. „Přečetl jsem si mnoho o polské armádě bojující v řadách spojeneckých sil během druhé světové války, o generálu Andersovi,” uvedl tehdy JFK.

Během pobytu v Itálii navštívil polský vojenský hřbitov na Monte Cassino. Ve čtyřicátých letech jako kongresman inicioval vznik zákona, který umožňoval polským emigrantům a vojákům, kteří zůstali v Západní Evropě, usadit se v USA.

V roce 1955 jako senátor napsal: „Poměry v Polsku se můžou změnit tehdy, pokud Poláci budou moci svobodně mluvit se zahraničními hosty, když budou moci jezdit do západních zemí, když se uskuteční svobodné volby, bude svobodný tisk. (…) Pokud Poláci uvěří, že jsme na ně zpomněli, že máme v plánu dosáhnout dohody s Rusy, která by nepočítala se svobodným Polskem, jejich statečný boj za svobodu může vyhasnout.“

Poláci milují svobodu

Pátého března 1956 Kennedy řekl na fóru amerického Senátu, že Polsko „bylo první evropskou zemi, která řekla „ne” Hitlerově agresi. To ostatně korespondovalo s jeho diplomovou práci Appeasement v Mnichově, zabývající se analýzou britské politiky vůči Hitlerovi.

Sympatie Kennedyho k Polsku potvrdil také jeho bratr Robert, který citoval prezidentovo vyjádření z roku 1961, určené polskému velvyslanci Spasowskému: „Chci, abyste si zapamatoval, že si Polska vážím, protože Poláci milují svobodu a jsou připraveni za ni bojovat. Vím, že se vám stala velká křívda, avšak jsem si jist, že přijde doba, kdy budete opět svobodní.“

Kennedy rovněž povzbuzoval americké firmy k investicím v Polsku, vzdělávací instituce k výměně studentů, zasazoval se o kulturní spolupráci obou zemí.

Kníže Radziwiłł – švagr JFK

Zajímavosti je, že mladší sestra prezidentovy manželky Jaqueline, Caroline Lee Bouvier, se v roce 1959 vdala za polského knížete Stanisława Albrechta Radziwiłła. Kníže se výrazně angažoval v prezidentské předvolební kampanii Kennedyho a s úspěchem agitoval ve prospěch JFK mezi americkou Polonií.

O velmi dobrých vztazích Radziwiłła s Kennedym svědčí třeba skutečnost, že v roce 1961 se JFK stal kmotrem knížecí dcery Anny Krystyny Radziwiłłové, zatímco kníže prezidentova syna Johna F. Kennedyho Juniora. Rodiny Kennedyových a Radziwiłłů spolu trávily často volný čas. Během Vánoc Radziwiłłové pobývali v letním sídle Kennedyových v Palm Beach na Floridě. Během pohřbu JFK kníže vložil do prezidentovy rakve svou nejcennější rodinnou památku – starý francouzský růženec.

První katolík v Bílém domě

John Fitzgerald Kennedy se narodil 29. května 1917 v Brooklinu ve státě Massachusetts. Jeho otec byl podnikatel, investor a politik Joseph Patrick Kennedy, matka Rose Fitzgerald byla dcerou Johna Francise Fitzgeralda, starosty Bostonu. JFK měl osm sourozenců. Pradědečkové budoucího prezidenta se do Spojených států přistěhovali ve čtyřicátých letech 19. století z Irska.

Kennedy byl absolventem Harvardovy univerzity. Během druhé světové války sloužil u válečného námořnictva. Politickou kariéru zahájil v Kongresu. V letech 1947-1953 zasedal ve Sněmovně reprezentantů a od roku 1953 v Senátu. Dvacátého ledna 1961 se oficiálně stal prezidentem Spojených států za Demokratickou stranu jako zatím první katolík.

Atentát

Dvaadvacátého listopadu 1963 ve městě Dallas v Texasu na kolonu limuzín prezidenta a texaského guvernéra Johna Conallyho někdo zahájil palbu. Kennedyho zranily smrtelně dva projektily, Conally utrpěl vážné zranění. Poslední pomazání JFK poskytl kněz Oscar Hubert z kostela Svaté Trojice v Dallasu.

Kennedy byl pohřben 25. listopadu na Arlingstonském národním hřbitově ve státě Virginie. Do roku 1992 se na hřbitově nacházel také hrob významného polského pianisty a politika Ignaceho Jana Paderewského.

Z vraždy prezidenta byl obviněn Lee Harvey Oswald, kterého zatkli několik hodin po atentátu. O dva dny později Oswalda zastřelil gangster Jack Ruby. Vražda Johna F. Kennedyho nebyla dodnes uspokojivě vysvětlena. A tak se stala tématem četných publikací a konspiračních teorii.

(gam)