Setkání na hranici pomohly pochopit se lépe navzájem

CIESZYN / Období budování demokracie, doba svobody – poslední tři desetiletí historie našich zemí jsou nazývané různě. V průběhu probíhajícího roku jsou organizovány projekty, které k této svobodě vedly.

Jedno z předsevzetí se konalo 31. května v Těšíně jako doprovodná akce 29. Mezinárodního divadelního festivalu Bez Hranic, v rámci projektu Impuls 89 – Třicet let svobody. Třicet let polsko-česko-slovenské kulturní spolupráce

„Jsme ve společnosti přátel a známých,“ konstatoval na začátku setkání Janusz Legoń, který společně s Gertrudou Chowaniokovou přivítal účastníky setkání jménem těšínské pobočky Polsko-česko-slovenské Solidarity. U společného stolu se sešli aktivisté bývalé polské demokratické opozice a čeští disidenti, a to nejenom z našeho regionu.

Andrzej Jagodziński připomněl, jak se v polovině 70. let setkal v Praze s vynikajícím tlumočníkem a filozofem Jiřím Němcem, katolickým intelektuálem. Jeho manželka Dana Němcová se později stala jedním z mluvčích Charty 77. Byli rodiči českého undergroundu. Přiznal také, že byl šokován, když se dočetl o zatčení členů kapely Plastic People. „Žili jsme v jednom systému, ale v Polsku se za hrání rockové hudby nezavíralo,“ konstatoval.

Petr Pospíchal se vrátil k začátkům spolupráce členů Charty 77 s polskými disidenty z KOR. První setkání se konalo v roce 1978, na hranici, na stezce česko-polského přátelství.

Opoziční dění na pohraničí popsal také Julian Golak, šéf Polsko-česko-slovenské Solidarity v Nové Rudě. Připomněl důležitost kurýrů, kteří v tamní oblasti 33krát nelegálně přešli hranice.

Petruška Šustrová, která navštívila Polsko počátkem listopadu 1989, zavzpomínala, že se tehdy cítila se jako Alenka v říši divů. Varšava ji překvapila stovkami svíček a květin u pamětních desek spojených s Varšavským povstáním. „Země, která má úctu ke svým mrtvým, jistě respektuje také své živé,“ pomyslela si tehdy. Z druhé strany se tehdy nedala přesvědčit, že se komunismus v Československu již brzy zhroutí.

Představitel Opavského Slezska Aleš Bartušek přiznal, že i když nemá rád komunisty jako všichni ostatní, za jedno je jim vděčný. „Díky nim jsem vstoupil do polsko-československé solidarity a zamiloval se do Polska,“ sdělil. Připomněl také, že v té době na základě informací, které do Československa přicházely, se zdálo, že Polsko je svobodnou zemí.

Janusz Okrzesik hovořil o počátcích hnutí polsko-československé solidarity v tomto regionu. Centrum hnutí nebylo v Bielsko-Biale, ale právě v Těšíně. „Určitě zůstala přátelství. Pro mě je to naprosto prvotřídní věc. Tehdy jsem poznal mnoho úžasných lidí,“ uzavřel.

Paweł Skrzywanek připomněl vratislavský festival (Festival československé nezávislé kultury ve Vratislavi, 3. – 5. listopadu 1989) a slova Václava Havla, že to byla předehra k Sametové revoluci. „To je jeden z nejkrásnějších komplimentů, které jsem ve svém životě slyšel,“ řekl.

Jan Král hovořil o neuvěřitelných rozdílech mezi tím, co bylo v Ostravě a co prožil ve Vratislavi. Připomněl si také rozhovory o možných změnách v Československu. V Ostravě tehdy všichni byli přesvědčení, že se nic změnit nedá, protože komunisté byli jako skála.

Vratislavský festiwal z pohledu fotografa popsal Ota Nepilý. V Polsku fotil od léta 1981. Vyprávěl, jak ho překvapil fakt, že v socialistickém státě lidé mohou pochodovat a zpívat, což bylo vidět zejména během pouti do Čenstochové. Připravoval také focení Lecha Wałęsy, když ten obdržel Nobelovu cenu za mír.

Na organizaci festivalu ve Vratislavi se podílel Remigiusz Lenczyk. „Festival byl úžasný. Přišli skvělí lidé. Byl to opravdu skvělý svátek, zejména pro Čechy. Ale také pro polskou mládež. Díky němu se výrazně rozšířil okruh mých přátel,“ shrnul.

V diskusi si vzal slovo také Jerzy Kronhold, jehož jméno bylo předtím několikrát zmíněno. V 80. letech minulého století měl v Cieszyně antikvariát, kde se setkání konala. Připomněl ekologickou manifestaci v květnu 1989 proti výstavbě ve Stonavě největší koksovny v Evropě. „Jelikož zde, na Těšínském Slezsku, v Těšíně byla založena Polsko-česko-slovenská Solidarita, otevřeli jsme hranice,“ shrnul výsledky svého působení.

Širší materiál zveřejníme v červencovém čísle Zwrotu.