Podle tradice se na Velký pátek v kostelech staví Boží hroby. Po velkopáteční pobožnosti je Kristovo Tělo přeneseno v podobě monstrance do tohoto hrobu. Věřící navštěvují hroby po celou Velkou sobotu.

 

Cieszyn, kostel sv. Kříže

Ačkoli tato tradice sahá až do středověku, po kterém ve většině zemí zmizela, dnes v Polsku Boží hroby často odkazují na současnou situaci v zemi a ve světě, často také symbolizují obtížné polské zkušenosti.

Cieszyn, kostel sv. Marie Magdaleny.

Tradice je také dodržována na Těšínském Slezsku, na obou stranách Olzy.

Karviná-Fryštát, kostel Povýšení svatého kříže

Jak píše Jan Szymik ve své knize „Roční zvyky a obřady na Těšínském Slezsku“, kterou vydal Polský kulturně-osvětový svaz: „V každém farním kostele, u nás v hlavní lodi před oltářem, na černém plátně spočíval velký kříž s postavou ukřižovaného Krista a v boční uličce nebo kapli, ve výklenku pod postranním oltářem, byl připraven Boží hrob a nad ním v tabernakulum Nejsvětější svátost. Před ním drželi vkleče stráž ministranti a nebo také krojování horníci, hasiči a tam, kde se nacházely vojenské kasárny, vojáci, uniformovaní harceře. V některých obcích také horalé v krojích“.

Český Těšín, kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova

(indi)

Štítky:

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego