Záolší ve Varšavě

VARŠAVA / Od pátku do soboty hostila Univerzita kardinála Wyszyńského ve Varšavě mezinárodní vědeckou konferenci „Záolší jako multietnický historicko-kulturní region. Zkušenosti z koexistence a výzvy do budoucnosti” („Zaolzie jako wieloetniczny region historyczno-kulturowy. Doświadczenia koegzystencji i wyzwania na przyszłość”).

Konferenci zorganizoval Institut politologie Univerzity kardinála Wyszyńského ve Varšavě (UKSW) společně s Polským kulturně-osvětovým svazem v České republice (PZKO).

Podzimní konference představila region Záolší z mnoha různých úhlů pohledu. Jejím hlavním cílem byla snaha o bilanci vzájemných polsko-českých vztahů v těšínském příhraničí, včetně politické, ekonomické a společensko-kulturní situace zdejší polské menšiny, která na Záolší žije již po celé generace.

Organizátoři se soustředili na analýzu a debaty týkajících se různých aspektů a významů interkulturních vztahů a také proměn národní a regionální identity, jež se uskutečňují v kontextu specifického kulturního klimatu příhraničí. Konference se tak stala příležitostí k úvahám o významu multikulturního charakteru Záolší a výzvách do budoucnosti, jež z něj vyplývají.

Konference se zúčastnily osobnosti ze světa vědy, zastupující různé vědecké obory: historici, sociologové, politologové a regionalisté, a to jak z Polska, tak z České republiky.

První den konference

Konferenci slavnostně zahájili děkan Fakulty historie a sociologie UKSW o. prof. Sławomir Zaręba a Jan Ryłko, předseda Polského kulturně-osvětového svazu v ČR. Místopředseda senátní Komise pro záležitosti exilu a styku s Poláky žijícími v zahraničí Sejmu Polské republiky poté přečetl dopis maršálka polského Senátu Stanisława Karczewského se zdravicí určenou organizátorům a účastníkům konference. Akce se rovněž zúčastnil velvyslanec České republiky ve Varšavě pan Jakub Karfík.

Úvodní přednášku pronesl prof. Tadeusz Siwek z Ostravské univerzity. Poté proběhly celkem tři diskuzní panely, jejichž účastníci se věnovali mj. tématu Záolší v globální a regionální politice v období let 1918-1989 a debatovali i o situaci na Záolší po roce 1989.

V prvním diskuzním panelu, který moderoval prof. Radosław Zenderowski, vystoupili Władysława Magiera, Dariusz Miszewski a Jiří Friedl. Władysława Magiera hovořila o roli žen v dějinách Těšínského Slezska a zdůraznila úlohu, jakou ženy sehrály v regionální politice. Pánové se zase soustředili na konfliktech a geopolitickém dělení Těšínského Slezska.

Program konference obohatil svým vystoupením hudební soubor mládeže Noemiracles. Účastníci konference měli rovněž příležitost seznámit se s živým záolšanským folklórem v podání souboru Bystrzyca (Místní skupina PZKO v Bystřici).

Druhého pátečního diskuzního panelu se zúčastnili Grażyna Kubica-Heller, Roman Baron a prof. Jan Kajfosz. Hovořili o očekáváních, nadějích a postulátech Poláků žijících na Záolší po roce 1989.

V rámci třetího panelu se uskutečnila debata na téma „Polská národnostní menšina a Poláci v zahraničí tváří v tvář současným kulturně-civilizačním výzvám“.

Druhý den

Program druhého konferenčního dne, v sobotu 29. října, zahájila prof. Anna Fidelus, prorektorka Univerzity kardinála Wyszyńského ve Varšavě. Ve své úvodní řeči zdůraznila důležitost regionalistického přístupu vůči příhraničním oblastem.

Ještě předtím, než se účastníci konference začali věnovat tématu ochrany polského kulturního dědictví na Záolší, zhlédli představení mládežnického divadelního souboru GAPA2 z Místní skupiny PZKO v Neborech. Mladí herci představili svou nejnovější inscenaci nazvanou „Za dva dny premiéra” na motivy známé pohádky o Popelce.

V prvním ze sobotních diskuzních panelů se svými zkušenostmi a postřehy podělili zástupci místních skupin (MK PZKO) a sekcí Hlavního výboru PZKO. V rámci panelu vystoupili mimo jiné Renata Szkucik z MK PZKO Dolní Líštná, Andrzej Niedoba z MK PZKO  Mosty u Jablunkova nebo Leszek Koch z MK PZKO Karviná-Fryštát. Do Varšavy přijel i Bogdan Kasperek, ředitel Kanceláře pro regionální rozvoj a spolupráci „Olza”. Vystoupili zde rovněž předseda Etnografické sekce PZKO Leszek Richter nebo předsedkyně Sekce žen Anna Piszkiewicz.

V rámci druhého sobotního panelu byla debata věnována polské národnostní menšině a Polákům žijícím v zahraničí, kteří jsou nedílnou součástí polského národního společenství. Debata se dotkla mj. jejich role v polské zahraniční politice. Diskuze se zúčastnili: ředitel Kanceláře pro záležitosti Poláků žijících v zahraničí Senátu Polské republiky Romuald Łanczkowski, předseda PZKO Jan Ryłko, zástupce ředitele Oddělení pro spolupráci s polskou národnostní menšinou a Poláky žijící v zahraničí MZV Polské republiky Wojciech Tyciński a místopředseda sdružení „Wspólnota Polska” Marek Różycki.

I v sobotu měli účastníci příležitost zhlédnout vystoupení souborů Noemiracles a Bystrzyca.

Organizátoři nabídli účastníkům konference i možnost seznámit se s výstavami věnovanými měsíčníku „Zwrot” a Festivalům PZKO, stejně jako nakladatelské činnosti PZKO.

Velkému zájmu se těšily rukodělné tvůrčí dílny, jež vedli nositelé certifikátů značky „Górolsko Swoboda produkt regionalny®”. Své výrobky ve Varšavě představilo šest řemeslníků: Jan Czepiec, Andrzej Malec, Karol Kufa, Kazimierz Wawrzyk, Weronika Łacek a Łucja Dusek-Francuz, a to ve spolupráci se zkušenými lektorkami ze Sekce žen Hlavního výboru PZKO.

Před univerzitní budovou měla svůj malý stánek Místní skupina PZKO z Jablunkova. Členové skupiny zde zájemcům nabízeli ochutnávky tradičních kulinářských výrobků Těšínského Slezska; obzvláště početný zájem byl o bramborové placky.

Věcné závěry jednotlivých diskuzních panelů zveřejníme již brzy.

Překlad: Pygmalion