Víme, co umíme. V Doubravě se konaly velkolepé oslavy 75. výročí založení Polského kulturně-osvětového svazu

DOUBRAVA / Minulou sobotu 1. října se v Doubravě konala akademie u příležitosti 75. výročí založení Polského kulturně-osvětového svazu. Shromážděné publikum si mohlo vychutnat tříhodinový koncert, který byl žánrově velmi pestrý. Každý si tedy našel něco pro sebe.

Akci pořádaly místní skupiny PZKO z orlovského regionu – Doubrava, Orlová-Lutyně, Orlová-Poruba a Rychvald. Na akademii byla přítomna starostka obce Dáša Murycová.

Polský kulturně-osvětový svaz je s přibližně 12 000 členy největší polskou organizací v České republice. V letošním roce slaví organizace 75. výročí svého založení. Při této příležitosti se v mnoha obcích pořádají různé akce.

Vystoupení dětí, mládeže a dospělých

Jako první se na akademii v Doubravě představily děti z polské mateřské školy v Orlové-Lutyni, které si získaly srdce diváků nejen svým tancem, ale také kostýmy, které byly inspirovány podzimním počasím. Děti ze základní školy mezitím předvedly několik písní o podzimu.

Následovalo vystoupení smíšeného pěveckého sboru „Zaolzie“ z Orlové, který představil vybrané písně ze svého repertoáru. Rockovou atmosféru navodila kapela Old Boys Band. Na závěr zatančily a zazpívaly hvězdy večera, soubor písní a tanců „Suszanie“ a pěvecká skupina „Chórek“. „Suszanie“ představili polonézu, těšínské tance a židovský tanec.

O organizaci akce a budoucnosti Místní skupiny PZKO v Doubravě hovoříme s její předsedou Piotrem Czapkem.

Jak vypadaly přípravy na oslavy u příležitosti 75. výročí založení Polského kulturně-osvětového svazu?

Musím přiznat, že celá akce vznikla z mé iniciativy, když jsem letos v březnu svolal setkání předsedů orlovského regionu. Vzhledem k tomu, že orlovská oblastní rada není aktivní, museli se pro uspořádání takové akce sejít předsedové. S výběrem souborů nebyl žádný problém, protože víme, co umíme. Víme, kdo co umí a co můžeme ukázat. Na schůzce předsedů jsme se tedy dohodli, že akci uspořádáme. A jak vidíte, podařilo se to a doufám, že se to lidem líbí.

Mohl byste nám říci, jak se žije Polákům na pomezí Zaolší?

V současné době se potýkáme s velkým problémem. Naše místní sdružení má čtyřicet osm členů. Z toho je sedm členů mladších čtyřiceti let. Většině je již přes šedesát let. A navíc důlní škody, které vznikly v Doubravě, natolik ztenčily naši komunitu, že polovina našich členů už v Doubravě nežije.

Takže jsou takoví lokální patrioti, že se nepřihlásili do některého ze spolků v místě svého nového bydliště?

Ano, a chodí na naše akce! Tito lidé se chtějí sejít. A to je to nejdůležitější, pokud chceme zachovat naše tradice, naše zvyky. Musíme se spojit, abychom toto vše vštípili co nejširšímu okruhu lidí. Jedna z našich členek, které je přes osmdesát let, přišla na dnešní akci se svou vnučkou.

Ale myslím, že je z čeho se radovat, protože na akci jsou zástupci všech generací. Je tu spousta dětí.

Ano, ale děti, které jsou zde, pocházejí z Orlové a Lutyně. K dnešnímu dni není v Doubravě žádné dítě polské národnosti.

A vy pocházíte z Doubravy?

Ne. Před padesáti lety jsem vstoupil do Polského kulturně-osvětového svazu v Lutyni Dolné, protože jsem tam žil. V Doubravě jsem se oženil a působím zde již více než třicet let.

A jak vidíte budoucnost tohoto spolku?

Vidím to v černých barvách, protože těchto členů mladších čtyřiceti let je pouze sedm. Také nevidím lidi, kteří by se vraceli do Doubravy.