Bývalé polské školy. Výstavba školy v Dolní Líštné

DOLNÍ LÍŠTNÁ / Kdysi děti katolíků z Dolní Líštné navštěvovaly katolickou školu v Horní Líštné. Nacházela se v sousedství kostela, který se po rozdělení Těšínského Slezska ocitl v Polsku. Naproti tomu děti movitějších evangelíků chodily do škol v Tisovnici, Puňcově, Vendryni a Konské.

V roce 1853 si v Horní Líštné školu postavili také evangelíci. Nárůst počtu žáků v obou školách způsobil, že obyvatelé Dolní Líštné se rozhodli postavit si školní budovu také ve své obci.

V roce 1907 koupili parcelu od radního Jerzeho Pończy. O rok později došlo k založení stavební komise, jejiž členy byli fojt Jan Stonawski a radní Jan Jaś a Jerzy Pończa.

Stavitel Robert Lewak

Stavební práce řídil známý stavitel Robert Lewak z Těšína, který v roce 1908 postavil mj. polskou školu v Oldřichovicích, zatímco v roce 1911 polskou školu v Dolních Bludovicích (nyní Havířov-Bludovice). Obě školní budovy slouží doposud původnímu účelu. Koncem roku 1909 Lewak, který vyšel vítězně z výběrového řízení, obdržel zakázku na budovu Polského mužského učitelského ústavu v Těšíně.

Ústav založila o pět let dříve Matice školská pro Těšínské knížectví. Kvůli odporu těšínských Němců se muselo stavět za městem v obci Bobrek (od roku 1932 součást polského Těšína). V současné době se jedná o pobočku Slezské university v Katovicích.

Během kopání základů dělníci narazili v únoru 1910 na kostru muže, která se už dvacet let nacházela v zemi. Jelikož hřbitov na tomto místě nikdy nebyl, nejspíš objevili oběť nějakého dávného zločinu.

Robert Lewak zemřel v roce 1934 v Těšíně. „Zesnulý patřil k mistrům svého řemesla; budovy zhotovené jeho firmou se nachází nejen v obou částech města,  ale téměř na celém Těšínsku, coby ukázka jeho schopností a podnikavosti,“ napsaly po pohřbu Lewaka noviny „Nasz Lud“ z 3. března 1934.

Pro změnu periodikum „Poseł ewangelicki“ z 3. března 1934 podotklo, že zemřelý byl původem Němec. „Nejednalo se však o Němce hakatistu, jelikož dokonce v dobách záboru se nejednou ve sboru postavil na polskou stranu. (…) Na setkáních presbyterstva, ačkoliv polština mu dělala velké problémy, vždy promlouval v tomto jazyce,“ zdůraznil redaktor „Posła“.

Nevhodné stavební místo?

Výstavba školní budovy v Dolní Líštné údajně probíhala příliš pomalu. Alespoň to psalo v novinách „Gwiazdka Cieszyńska z 17. dubna 1909 několik anonymů, skrývajících svou pravou identitu za přezdívkou „Interesowani“.

„Výstavba naší nové školy pokračuje želvím tempem, protože bylo zvoleno nejméně vhodné místo pouze proto, že cena za čtvereční sáh je o několik haléřů levnější“, tvrdili „Interesowani“, což je vedlo k domněnce, jakoby stavební komisi nešlo o dobro obce, ale o realizaci nějakých osobních cílů.

Jak dále dokazovali, ve skutečnosti náklady budou větší, jelikož bude nutné vykopat velmi hlubokou studnu, popřípadě přivést vodu z daleka pomocí vodovodu, což je všechno velmi drahé. Navíc bude třeba udělat cestu, aby se mohl dovážet stavební materiál, což si také vyžádá nemalé náklady. A až bude škola hotová, tak v zimě děti budou muset lézt do školy po čtyřech.

Kolaudace trojtřídní školy se uskutečnila 5. září 1910. Jak uvádí Jerzy Tomoszek ve své publikaci „Gmina Dolna Leszna i jej okolica“ (Obec Dolní Líštná a její okolí), kterou vydal v roce 1928 vlastním nákladem, provizorním řídícím byl jmenován učitel Paweł Klimosz z Konské. Druhým učitelem se stal Paweł Kantor z Nýdku.

Posvěcení školy

Ještě než začalo vyučování, rozhořel se spor týkající se vyznání řídícího. Po téměř dvou letech byl v této funkci potvrzen již zmíněný Paweł Klimosz, který byl evangelíkem.

Posvěcení školy se uskutečnilo v neděli 2. října 1910 za účastí velkého množství lidi ze širokého okolí. V periodiku Gwiazdka Cieszyńska z 8. října se bylo možno dočíst, že Dolní Líštná společně s Horní Líštnou tvořily jednu školní obec.

„Obě školy této obce se nacházely v Horní Líštné. První, kterou navštěvovaly katolické děti, stála vedle kostela, druhá trochu níž, avšak vždy tak daleko, že naše děti musely chodit do školy téměř hodinu“.

Z tohoto důvodu místní již dávno cítili potřebu mít v obci vlastní školu, tím spíše, že v Dolní Líštné tehdy žilo téměř dva tisíce obyvatel (včetně dělnické kolonie).  Slavnost posvěcení začala proslovem kněze Żurka, místního katolického probošta, který přednesl kázání na biblický verš „Nechte děti přicházet ke mně“.

Pro změnu kněz Oskar Michejda, evangelický pastor z Bystřice kázal na text z Přísloví 9,1: „Moudrost postavila svůj dům”.  (…). Periodikum „Poseł ewangelicki“ z 8. října 1910 podotklo, že po slavnosti se četní hosté hosté shromáždili v nové školní budově, kde se jim dostalo srdečného přijetí ze strany představitelů obce.

Uzavření školy

Po rozpadu Rakouska-Uherska Paweł Klimosz byl přenesen do školy v Oldřichovicích,  kde se měl stát řídícím. Tuto funkci však nepřijal. Místo toho se vydal do Polska, kde se stal okresním inspektorem ve městě Działdowo. Řídícím v Dolní Líštné školní úřady jmenovaly Jerzeho Tomoszka, učitele v Horní Suché.

Těsně před vypuknutím druhé světové války v objektu sídlili polští vojáci. Během okupace Němci spálili školní archiv a knihovnu. Po osvobození se v budově učili jak polští, tak i čeští žáci. V letech 1948-1954 polská škola měla tzv. expozituru v sousedních Kojkovicích.

V roce 1969 polskou i českou školu zavřeli kvůli malému množství dětí. Posledním řídícím té polské byla Ema Jurzyca. Po roce 1988, když se nová česká škola na sídlišti Sosna ukázala jako malá, se pro některé třídy našlo místo ve staré školní budově. Objekt pak sloužil jako sklad nábytku, a posléze byl přestavěn na obytný dům.

Před bývalou školou se nachází pomník obětem druhé světové války. K jeho odhalení došlo v roce 1968. Jeho autorem je Józef Świder. Je na něm 40 jmen obětí, které zahynuly během nejstrašnější války v lidských dějinách.  

(gam)