Tip na výlet: Bývalá škola ve Visle

VISLA / Jak kdysi vypadala škola? Jaka byla třída, třídní vybavení a učební pomůcky? Co tehdejší pedagogové? Odpovědi na tyto otázky lze nalézt v Chatě U Medvěda („Chata u Niedźwiedzia“) z roku 1891, která je přestavěná na starou školu, již ostatně byla i kdysi. Nachází se ve venkovní části Beskydského Muzea ve Visle.

Z informačních tabulí na stěnách uvnitř je možno se dovědět o historii školství na území celé Visly a všech zdejších škol a získat informace o zdejších učitelích.

Toužící po vědění Vislané

Obyvatelé Visly se již v první polovině 18. století snažili poskytnout svým dětem základní vzdělání. Výuku zajišťovali ve volných chvílích sedláci, kteří uměli číst a psát. Postupně začali zakládat tzv. pokoutní školy v pronajatých obytných prostorách.

První škola vyrostla v roce 1783 v centru Visly. Stalo se tak díky tolerančnímu patentu císaře Josefa II., který také umožňoval výstavbu církevních škol. Byla to dřevěná, jednopatrová budova. V přízemí se nacházela třída a byt pro učitele, na prvním patře byt pro pastora. Jako první tam bydleli učitel Pavel Welszar z Puňcowa a pastor Samuel Kossanyi.

Vyučování ve škole probíhalo tři hodiny ráno a dvě hodiny odpoledne. Mezitím děti pomáhaly rodičům v hospodářství. Na hodinách náboženství se kladl hlavně důraz na učení se z paměti určitých veršů z Bible. Číst se žáci učili hlavně z českého slabikáře psaného švabachem.

V roce 1824 došlo na místě dřevěné školní budovy k výstavbě nové zděné evangelické školy. Od roku 1845 v obci byla také škola katolická. Jejím učitelem byl Matěj Prochaska.

Jan Śniegoń

Jedním ze zdejších učitelů byl Jan Śniegoń, pocházející z Hrádku (u Jablunkova). Když v roce 1851 ve Visle zemřel učitel Jan Szarec, nastoupil na jeho místo. V roce 1859 založil ve Visle první knihovnu. Kromě knih shromažďoval obrazy, mapy, mince a učební pomůcky.

Byl členem obecního zastupitelstva a presbyterem vislanského evangelického sboru. Hrál také na varhany v kostele. Na pozemku farnosti založil školku ovocných stromů. Zemřel v roce 1880 ve Visle. Nyní je patronem Městské knihovny ve Visle.

„Poznawczy”, „składacze” a „czytocy”

V roce 1870 se z evangelické školy stala obecná, zatímco katolická škola byla zrušena. Od té doby žáci obou vyznání a menší skupinka židovských dětí navštěvovaly jednu školu. Narůstající počet žáků měl vliv na rozhodnutí tehdejšího řídícího učitele Andrzeje Raszky otevřít v roce 1891 pobočku školy ve dřevěné chalupě „U Medvěda”.

Z hlediska schopnosti číst psaný text děti byly rozděleny na tři skupiny. První tvořili „poznawczy” rozlišující písmena, druhou „składacze”, kteří uměli spojovat slabiky, zatímco czytocy už byli schopní číst slova i celé věty. Velká pozornost se věnovala kaligrafii. Výuka počtů byla omezena na nejdůležitější úkony: sčítání, odčítání, násobení a dělení.

Osvěta proniká do vislanských údolí

Když si Vislané začali uvědomovat, že vzdělání a osvěta mají vliv na společenský status jejich dětí, povzbudilo je to k většímu úsilí při výstavbě školních budov v jednotlivých údolích Visly.

Například v roce 1874 došlo k založení školy v části Visly Głębce. Z počátku působila v soukromé chalupě „Na Kałuży” jako pobočka školy v centru Visly. Prvních sedm let v čele školy stal rolník Adam Chraścina, potom kvalifikovaný pedagog Andrzej Cienciała z Karpentné (nyní na české straně), kde se narodil v roce 1860. Do Głębců přišel v roce 1883. Řídícím (jediným) byl až do roku 1921.

V roce 1889 se mu podařilo realizovat výstavbu nové dřevěné školní budovy na soutoku potoků Głębieczek a Łabajów. V touze po zvýšení jejího renomé v povědomí místních obyvatel, Andrzej Cienciała zakládal v jejím sousedství políčka k pěstování zeleniny a obilí, pořádal přednášky o zemědělství a lékařství. Navíc se zabýval léčením chudých horalů a chovem domácích zvířat. Kromě toho byl aktivním činovníkem.

Cienciała občas navštěvoval svůj rodný dům v Karpentné, tehdy se tam vydal pěšky přes Čantoryji. Píše o tom ve svých vzpomínkách jeho syn Andrzej Teodor Cienciała, který se v roce 1921 stal novým řídícím školy. Andrzej Cienciała zemřel v roce 1927.