HORNÍ LÍŠTNÁ/ První škola v Líštné údajně existovala již ve 14. století. Mělo se jednat o katolickou školu, kde vyučování probíhalo ve velmi primitivních podmínkách. První historicky podložená zmínka o škole v Líštné pochází z roku 1679. 

Kdysi děti katolíků z Dolní Líštné navštěvovaly katolickou školu v Horní Líštné. Nacházela se v sousedství kostela, který se po rozdělení Těšínského Slezska ocitl v Polsku. Naproti tomu děti movitějších evangelíků chodily do škol v Tisovnici, Vendryni a Konské.

Centrum Horní Líštné v dobách Rakouska-Uherska

Evangelíci v Líštné se rozhodli, že postaví školu

V roce 1849 se delegace evangelíků z Horní a Dolní Líštné vydala za tehdejšími těšínskými pastory Gustavem Klapsiou a Ondřejem Źlikem s prosbou, aby v Líštné založili evangelickou školu. V roce 1852 Zemská vláda v Opavě vydala potřebné povolení ke stavbě školní budovy. Místní hospodář Adam Olszar věnoval větší pozemek, na kterém se kromě školy měla nacházet také školní zahrada a kousek pole pro učitele.

Na této parcele pak vyrostla rozlehlá a jak na tuto dobu honosná budova z kamenů a cihel. Jelikož půda byla v těchto místech poněkud podmáčená, postavili nejdřív vysokou kamennou podezdívku. Od cesty se tak vcházelo dovnitř po několika kamenných schodech. Polovinu objektu zabírala třída, druhou polovinu dvoupokojový byt s kuchyní pro učitele. Ke škole patřily také hospodářské budovy, stáj a stodola. Nový zděný a hezky obílený dům působil reprezentativním dojmem.

Bývalá evangelická škola v Horní Líštné nyní slouží jako evangelická mateřinka

První učitel

Prvním učitelem evangelické školy v Líštné se stal Jerzy Mrowiec. Narodil se v roce 1828 ve vesnici Rychuld (nyní součást obce Bąków v Polsku). Jeho otec byl rolníkem. Po absolvování školní docházky v rodné obci, pokračoval ve vzdělávání na evangelickém gymnáziu v Těšíně. Po čtyřech letech navštěvoval dva měsíce katolický učitelský seminář v Těšíně,  aby se trochu seznámil se způsoby vzdělávání v obecných školách.

Poté mu evangelíci z Líštné nabídli post učitele. Počátkem roku 1850 dorazil do Horní Líštné. Jelikož škola nebyla ještě postavena, víc jak tři roky bydlel a učil v domě rolníka Cieńciały v sousední Dolní Líštné. Osmého září 1853 nově postavenou školní budovu posvětili evangeličtí kněží Paweł Terlica z Golešova a Oskar Koczy z Ustroni.

Nad vchodem se nacházel biblický citát z Markova evangelia 10,14: Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim; neboť takovým patří království Boží.  

Paměti kněze dr. Jana Pindóra

Od roku 1860 školu navštěvoval známý na celém Těšínsku evangelický pastor Jan Pindór, který přišel na svět právě v Horní Líštné. Několik let před svou smrtí v roce 1924 tento duchovní sepsal svoje paměti, které zahrnují také vzpomínky na první den ve škole, které pod názvem „Pamiętnik ks. dr. Jana Pindóra” vydalo v roce 1932 „Towarzystwo Ewangelickiej Oświaty Ludowej” v Českém Těšíně, předmluvu napsal kněz Oskar Michejda, pastor v Třinci.

Útržky vzpomínek

„Se svou matkou jsme vstoupili do bytu učitele Jerzego Mrowce. Byl jsem přijat, moje jméno bylo zapsáno do školní matriky. Od té doby jsem patřil už škole. (…) Učitel Mrowiec mně uchopil za ruku, uvedl do třídy a ukázal mi místo v lavici. Koukal jsem v údivu na všechno, co jsem ve třídě viděl.

Byla to velká místnost, zabírající polovinu dost rozlehlé školní budovy. U oken byl stupínek z desek, na něm stál stůl, na něm různé školní učebnice, vedle nich husí brka, které si učitel sám svým strouhátkem strouhal, protože v těch dobách, byla kovová pera ještě vzácností. Při stole stálo křeslo pro učitele. Na stupínku byla ještě černá tabule k psaní a počítání, nad ní visel obraz, tehdy ještě mladého císaře Rakouska Františka Josefa I.

Uprostřed třídy byla široká ulička vedoucí až ke stupínku, a po obou stranách uličky byla umístěna dlouhá řada školních lavic, ve kterých jsme seděli, napravo chlapci, nalevo děvčata. (…) Do lavic, které měly poličky, jsme si ukládali své torny s učebnicemi, klobouky i kousky chleba k svačině. (…)

Přesně v devět hodin ráno se otevřely dveře a učitel Jerzy Mrowiec vešel do třídy. Všechny děti povstaly a přivítaly ho jednomyslným a slavnostním: Dobrý den. Když se posadil na křeslo, posadily se také děti, každé na svém místě. Poté se začala zpívat píseň a pak začalo vyučování. (…)”     

Učitelé vedoucí smuteční obřady

V roce 1896 školu navštěvovalo 136 žáků. Jerzy Mrowiec učil v Horní Líštné až do roku 1900. Dva roky nato zemřel. Po smrti spočinul na zdejším evangelickém hřbitově (nyní na české straně), založeném v roce 1859. Kromě pedagogické činnosti učil místní sedláky sadařství a mnoha dalších užitečných věcí.

Za zmínku stojí, že tehdejší evangeličtí učitelé občas zastupovali pastory během pohřbů, zejména v případě chudých farníků.  Hrob Jerzeho Mrowce se zachoval do současnosti. Víc jak dvacet let se něj staral místní činovník Tadeusz Szkucik, bývalý ředitel polské školy v Třinci a polské školy na Podlesí. Pak se objevila pravnučka učitele Mrowce z Kojkovic.

Náhrobek učitele Jerzeho Mrowiece a jeho dvou manželek na evangelickém hřbitově v Horní Líštné

Poslední rok historie polské školy v Horní Líštné

V Horní Líštné učil také Franciszek Francus, dosavadní učitel v Třinci, a to od roku 1892. V roce 1903 se škola stála obecnou (veřejnou). Rok předtím došlo k otevření druhé třídy. V nelehkých dobách první světové války vyučováni probíhalo nepravidelně.

V roce 1924 skončila historie polské školy v Horní Líštné. Jejím posledním řídícím byl Paweł Kozieł. Část žáků převzala nově vzniklá česká škola, zbytek začal chodit do Dolní Líštné. V budově později vznikla česká škola, a ještě později česká mateřinka.

V roce 1995 objekt převzala Slezská církev evangelická. O dva roky později tam otevřela sborový dům.  Nyní se tam nachází evangelická mateřinka.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Těrlické Filmové léto

REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego