Svatební obřad dcery starosty Demla

Městský lékař Walther Karell se v úterý 24. července 1906 oženil se slečnou Ingeborg Demelovou, dcerou těšínského starosty dr. Leonharda Demela von Elswehr. Svatební obřad se konal v evangelickém Ježíšově kostele za účasti  četných představitelů města. Manželskému svazku požehnal kněz dr. Schmidt z Bielska. 

Smrtelný pád ze stromu

Syn hutníka Moržola z Bystřice vylezl počátkem července 1907 na vysokou olši. Když se chytil uschlé větve, ta se zlomila a hoch spadl dolů na kameny. Prorazil si na třech místech lebku, navíc utrpěl zlomeniny žeber a nohou. Za půl hodiny zemřel.

Nevšední pár

Šedesátiletá nevěsta z obce Zamarski u Těšína a čtyřiadvacetiletý ženich si řekli počátkem července 1907 své ano v evangelickém kostele v Těšíně. Mladík se ženil poprvé, žena se vdávala popáté.

Zloději v hospodách 

Do dvou hospod v obci Bobrek (nyní součást polského Těšína) se v červenci 1908 vloupali zloději. Odnesli si značné zásoby jídla a nápojů.

Úspěšný lov knížecí rodiny

Těšínský kníže Bedřich pobýval s části své rodiny v červenci 1910 na zámku ve Frýdku. Třináctého července se vypravil s manželkou kněžnou Izabelou a svým jediným synem Albrechtem na lov do Starých Hamer. V horní části obce se věnovala lovu arcivévodkyně Izabela, které se podařilo skolit dva srnce, arcivévoda se synem, kterému bylo v té době 13 let, lovili v dolní části.

Bedřich zastřelil srnce, zatímco jeho potomek jednoho jelena ze vzdálenosti 250 kroků a jednoho srnce. Byl to první jelen, kterého Albrecht ulovil. Na pět zastřelených zvířat urozená rodina spotřebovala pouze pět kulek. Jelen vážil 140 kilo. Jeho hlava s krkem pak byla odvezena do Vídně, aby mohla být  preparována a vystavena  jako lovecká trofej na stěně. Bedřichův syn Albrecht zemřel v roce 1955 v argentinském Buenos Aires.

Špehové před soudem

Absolvent zemědělské školy Pavel Boszczyk z obce Kostkowice u Těšína a jistý Hermann Prüfer pořizovali snímky pevnosti Krakov, pak je prodávali Rusům. Byli dopadeni a v červenci 1913 stanuli před krakovským soudem. První byl odsouzen k ročnímu, druhý ke dvouletému pobytu za mřížemi.

Hosté z Gdaňska

Skupina profesorů, lékařů, advokátů a státních úředníků z přístavního města Gdaňsk a jeho okolí pobývala v červenci 1913 dva dny na Těšínském Slezsku. Byli se mimo jiné podívat k pramenům řeky Wisly. Gdaňsk totiž leží u ústí této řeky do Baltského moře.

Přepadení v Třinci

Jistý dělník se v červenci 1913 zastavil po směně v hospodě pana Rotha v Třinci. Tam se seznámil s jedním mužem, který se pak nabídl, že ho doprovodí domů.  Oba odešli kolem 22. hodiny. Když se ocitli na řídce obydleném místě na okraji Třince, nový dělníkův známý vytáhl z kapsy nůž a požadoval po něm vydání peněz a hodinek.

Dělník z obav o svůj život splnil lupičův požadavek. Poté se ale vrátil zpět do Třince, kde náhodou potkal policistu. Společně  zašli do Rothovy hospody, kde uviděli lupiče, jak klidně popíjí pivo. Muž zákona dohlédl, aby vrátil ukradené peníze a hodinky a pak ho odvedl na policejní stanici.

Tragický skon štábního lékaře

Štábní lékař Gustav Pollak zemřel 20. července 1913 ve Vídni. Dožil se pětačtyřiceti let, skonal kvůli pádu z jedoucí tramvaje. Jeho ostatky byly převezeny do Těšína a pohřbeny na komunálním hřbitově. Pan Pollak byl synem bývalého a už zesnulého komisaře těšínské policie a bratrem pokladníka německé záložny.

Zachtělo se mu slaniny

Neznámý zloděj se poslední červencový víkend roku 1913 vloupal do domku hospodáře Jana Heczka z Puňcova. Ukradl dva pláty slaniny a šunku, vše v hodnotě tehdejších osmdesáti korun.

Problémy s divočáky

Menší stádo divočáků se objevovalo v červenci 1915 v Ráji a Dárkově (nyní městské části Karviné). Zvířata působily velké škody. Během dne totiž řádili v obilí, zatímco v noci vcházely do polí s bramborami a zcela je ničily.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego