ČESKÝ TĚŠÍN / První letošní přednáška Mezigenerační regionální univerzity se konala včera v sále Gymnázia Slováckého a byla věnována národnostní politice československého státu vůči zaměstnancům železnice v meziválečném období. Přednášku vedl Grzegorz  Gąsior. 

Přestože vždy československé železnice popíraly, že provádějí jakoukoli národnostní politiku, interní dokumenty, které přednášející vypátral, zjevně  těmto zárukám odporují. O tom, že ve 20. a 30. letech 20 století byli zaměstnanci drah pocházející z našeho regionu přemísťování do vnitrozemí vyplývá nejenom z vyprávění svědků a novinových článků, ale i z interních dokumentů drah.

– Lidé říkali, že ti, kteří posílali děti do polské školy, museli odejít anebo pracovat ve vnitrozemí, ti kteří posílali děti do českých škol, mohli zůstal. Jelikož v odborné literatuře najdeme pouze krátké informace a více bylo hlasů, že tento problém neexistoval, rozhodl jsem se toto tvrzení prověřit – vysvětlil  Gąsior.

Historik provedl průzkum v archívech ministerstva dopravy, Národním archívu v Praze a v archívu Českých drah, které najdeme na zastávce Červenka u Olomouce, a také v archívu Slezské matice osvěty lidové, jež je teď uloženo ve Státním archívu v Opavě.  

– Z dostupných zdrojů zřetelně vyplývá, že první velká akce přemisťování zaměstnanců drah se konala v roce 1923, další pak v roce 1935 a 1936. A je pravdou, že důvodem bylo posílání dětí do polských škol a to, že byli členy polských organizací. Toto se týkalo rovněž železničářů, kteří byli členy německých organizací. A pravdou je, že mnoho těch, kteří děti posílali do české školy, mohlo zůstat – popsal výsledky průzkumu Gąsior.

Na celé akci se velmi aktivně podíleli členové Slezské matice osvěty lidové, kteří sepsali mnoho seznamů železničářů, kteří byli Poláky nebo Němci. Posluchači přednášky si také vyslechli i několik dopisů členů Slezské matice, které zaslali na ředitelství železnice. V roce 1923 bylo přemístěno zhruba 150 zaměstnanců. Několik desítek bylo přesunuto již rok dříve. V roce 1935 a 1936 přeloženo bylo 66 polských a 43 německých zaměstnanců drah. 

(indi)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego