Zemřel biskup Jan Niedoba
Únor172021

Zemřel biskup Jan Niedoba

NÁVSÍ / Zemřel biskup Luterské evangelické církve augsburského vyznání v České republice Jan Niedoba. Bylo mu 72 let. Jan Niedoba byl zvolen biskupem Luterské evangelické církve A.W. Synodou církve v roce 2000 po odchodu do důchodu předchozího biskupa – Wilhelma Stonawského. Janu Niedobovi bylo v té době 51 let a sloužil jako pastor v Bystřici. Biskup Jan Niedoba se narodil 19. října 1949 v Bystřici. Po studiu teologie na Evangelické teologické fakultě v Bratislavě (1967-1972) a CHAT ve Varšavě (1970-1971) byl vysvěcen knězem 19. listopadu 1972 v Českém Těšíně. V roce 2006 byl biskup Jan Niedoba znovu zvolen na druhé šestileté funkční období. V roce 1974 se oženil s Renatou Klimosz, učitelkou hudby. (indi)

Harceře spolu stráví Den zamyšlení. Alespoň online.
Únor172021

Harceře spolu stráví Den zamyšlení. Alespoň online.

Kvůli koronaviru nemohou harceře normálně fungovat. Nemohou se setkávat na pravidelných setkáních, výletech a kempování. Den zamyšlení se blíží a harceře slibují, že ho stráví společně. Alespoň ve virtuální podobě. Den zamyšlení je oslavou přátelství, každoročně ho slaví 22. února skautky a skauti po celém světě. Slaví se na den narození zakladatele skautingu Sira Roberta Baden-Powella (1857) a jeho ženy Olave Baden-Powell (1889). Nápad určení tohoto svátku se zrodil na 4. Mezinárodní konferenci skautek v roce 1926 ve Spojených státech. Polské harcerstvo v České republice svolává 21. února od 18:00 do 18:30 centrální online setkání u příležitosti Dne zamýšlení. Skauti zvou ke sledování streamu všechny – aktivní a neaktivní členy, rodiče a podporovatele polského harcerstva v České republice. https://youtu.be/Y1Mtbr_MVAY Cílem setkání je sjednotit komunitu a prezentovat jednotu i přes to, že došlo kvůli pandemii k pozastavení aktivit a zdůraznit to, že harceře jsou součástí světového skautského hnutí. Jak se můžete připojit? Živý přenos bude zahájen na Youtube 21. 2. v…

Jak se členové PZKO v Karviné-Ráji připravovali na tlustý čtvrtek?
Únor162021

Jak se členové PZKO v Karviné-Ráji připravovali na tlustý čtvrtek?

KARVINÁ RÁJ / Přestože se letos ženy z Místní skupiny PZKO v Karviné-Raji nemohly sejít na společném smažení koblih, pochlubily se svými domácími výtvory alespoň online. Fotografie spolu s recepty zveřejnily na facebookové stránce své Místní skupiny PZKO. "Jsem si jistá, že téměř každá polská rodina slavila tlustý čtvrtek. Koblihy také nikdy nechyběly na „Ostatkach“, tj. masopustu v Ráji. V letošním roce jsme pohřeb basů měli pořádat v rámci projektu "Oslavy a tradice", který jsme zaslali Generálnímu konzulátu Polska v Ostravě. Bohužel z oslavy zbyla pouze online verze. Někteří členové MS PZKO v Karviné-Ráji umí používat moderní média, zatímco jiní chrání své soukromí, takže jsem spokojena i s fotografiemi, které mi poslalo 7 žen," říká Ksenia Stuchlik, předseda Místní skupiny PZKO. Všechny fotografie, na kterých je zachyceno pečení koblih, donutů, „krepliků“ můžete vidět na facebookové stránce PZKO Karwina-Raj. U fotografií jsou také recepty. Některé členky MS PZKO dělaly koblihy podle receptů, které našly na internetu, některé podle babiččiných receptů. Recept na vítěznou koblihu…

V loňském roce byly předány ceny Szersznika.   Mezi vítězi je Daniel Kadłubiec
Únor152021

V loňském roce byly předány ceny Szersznika. Mezi vítězi je Daniel Kadłubiec

CIESZYN / Prof. Daniel   Kadłubiec (v  oblasti ochrany kultury), Piotr Gruchel (v  oblasti šíření kulturní) a Urszula Korzonek (v oblasti umělecké tvorby) získali ocenění ks. Leopolda Jana Szersznika.       Ceny byly  předány minulou středu 10. února ne jako obvykle v Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně, ale během zasedání rady okresu Těšín. Ceny byly předány až  nyní, protože v loňském  roce  byl kvůli pandemii zrušen tradiční galavečer.   Ceny pojmenované po Leopoldu Szersznikovi jsou udělovány jako výraz nejvyššího vyznamenání místní samosprávy těšínského okresu v oblasti kultury.  Jak zdůraznil starosta Mieczysław  Szczurek, během slavnostního předávání cen, pouze široce pojatá kultura může mít významný dopad na identifikaci a rozkvět identity místa, ve kterém žijeme.               (indi)

Obecní úřad v Řece sídlí v bývalé polské škole
Únor132021

Obecní úřad v Řece sídlí v bývalé polské škole

ŘEKA / Vedení obce Řeka má své sídlo v budově, který kdysi sloužila ke vzdělávání polských žáků. K založení první školy v Řece došlo v roce 1792. Nacházela se ve zvlášť k tomuto účelu vystavěné dřevěné budově. Jak napsal Józef Macura ve své knize „Z dziejów szkolnictwa polskiego na Zaolziu” (Z historie polského školství na Záolší), byla to škola církevní, evangelická a vyučování probíhalo od začátku v polštině.  Prvními učiteli ve škole v Řece byli evangeličtí pastoři z Komorní Lhotky. V polovině 19. století z důvodu zchátralého stavu budovy hrozilo její uzavření. Proto se přistoupilo ke stavbě nové školy, tentokrát již zděné. Stavební práce skončily v roce 1879. V roce 1885 škola s charakteristickou věžičkou a zvonem obdržela statut veřejné a od té doby umožňovala vzdělání žákům všech vyznání. Zmenšující se počet žáků Poslední ředitel školy před vypuknutím druhé světové války Jerzy Samiec zahynul během  německé okupace. Po osvobození škola obnovila činnost. Došlo k modernizaci toalet a k výstavbě školních dílen. V…

Děti v Albrechticích si užily maškarní ples
Únor122021

Děti v Albrechticích si užily maškarní ples

ALBRECHTICE / Život předškoláků navzdory pandemii a souvisejícím omezením  běží  jako  obvykle. I když nejsou žádné  velké kulturní akce  s rodiči a prarodiči, ve školce si děti hrají  jako obvykle. V pátek ráno 12. února jim ve školce začal ples.  Celá škola v Albrechticích  funguje normálně. Zatím se zde vyhnuli nemoci nebo karanténě.   "Děti  chodí do školky  téměř všechny. Paradoxně v poslední době tu nemáme ani rýmu a děti nezůstávají doma z důvodu nemocí, jako tomu bylo v tu dobu v posledních letech.  Samozřejmě nepořádáme  žádné akce, radovánky, akce s rodiči.  Snažíme se však zajistit, aby děti pocítily co nejméně změny z důvodu pandemie,“ říká  učitelka Ruth  Przeczkowa.   Předškoláci ani nemusí nosit roušky, takže když vstoupí do mateřské školy, jsou v obvyklém  prostředí. „A právě proto, abychom jim zajistili co nejvíce této normálnosti, jsme se rozhodli uspořádat ples. I když jen pro děti. Obvykle býval v Albrechticích maškarní ples velký, s rodiči, v sobotu nebo v neděli odpoledne v Dělnickém domě. Připravovali jsme…

Slavnostní ceremoniál k 80. výročí seskoku Cichociemnych se uskuteční online
Únor112021

Slavnostní ceremoniál k 80. výročí seskoku Cichociemnych se uskuteční online

DĘBOWIEC / Letos uběhne 80 let od  prvního seskoku polských výsadkářů zvaných Cichociemni na území okupovaného Polska, které mělo místo v noci z 15. na 16. února 1941 na okraji obce Dębowiec na Těšínsku. Řada plánovaných akcí se však neuskuteční kvůli pandemie koronaviru. Také setkání u památníku v centru Dębowce se bude konat ve znatelně menším počtu než v uplynulých letech. Část ceremoniálu proběhne online. Akce začíná v sobotu 13. února v 10.00 hodin. Představitelé obce Dębowiec položí květiny u památníku v centru. Pomník byl odhalen v roce 1991 u příležitosti 50. výročí výsadku. Starosta obce Tomasz Branny odhalí informační tabuli věnovanou Cichociemnym. Historik – nadšenec Sławomir Snopek prozradí několik zajímavostí na téma těchto polských výsadkářů. Umělecká část Poté přijde řada na uměleckou část slavností v provedení žáků Základní školy v Dębowci  Cichociemných parašutistů Zemské armády (Armia Krajowa). Tento název mají také pobočky vzdělávacího ústavu ve starostenstvích Ogrodzona, Simoradz a Iskrzyczyn. Od listopadu 2019 ve škole působí Školní klub Cichociemnych, jehož…

Maškarní ples  v Oldřichovicích
Únor102021

Maškarní ples v Oldřichovicích

Dnes se v mateřské škole v Oldřichovicích konal maškarní ples. Zúčastnili se ho slavní hosté: Sněhurka, Elza a Anna, Viking, Kocour, Zvoneček, Králiček, Jednorožec a mnoho, mnoho dalších. Olga Bocek, učitelka ze Školky u Veselého obláčku, mluví o přípravách plesu a jeho průběhu. Kolik dětí přišlo na dnešní ples? Téměř všechny – jen jedno dítě muselo kvůli nemoci zůstat doma. Chtěli jsme dětem zatraktivnit pobyt ve školce. V tomto školním roce jsme již museli kvůli pandemii zrušit mnoho akcí, a tak jsme se rozhodli, že se karneval uskuteční. Chtěli jsme, aby děti byly veselé. Školky fungují v normálním režimu, každý den zpíváme, tančíme, děláme motorické hry, takže jsme neviděli důvod, proč bychom maškarní ples nemohli uspořádat. Děti se velmi těšily na dnešní den, odpočítávaly dny. Kdo připravil výzdobu všech sálů? Sály jsme připravili společně s kolegyni, také učitelkou, pomohli nám naši manželé a synové. Muffiny na občerstvení upekly maminky dětí. Na jaké atrakce se děti mohly těšit? Ráno proběhlo focení –…

Chceš zajímavý titulek? Dej tam slovo „polské“
Únor102021

Chceš zajímavý titulek? Dej tam slovo „polské“

ČESKÁ REPUBLIKA / Dnes ráno se na zpravodajském webu seznamzpravy.cz objevil článek: Obor, který odnesl covid nejvíc, teď dorazí polská konkurence. Článek popisuje výstavářský byznys v  České republice, který se potýká z negativním dopadem  pandemie  a teprve nyní může dostat kompenzace od státu. Mezitím část firem začala podnikat v jiném oboru, některé dokonce vyhlásily bankrot.     V textu si můžete také  přečíst, že se většina veletrhů koná v Německu. Jsou přesně popsány problémy českých firem. A  kde je ta  polská konkurence připravena zničit české podnikatele? Ukazuje se, že pouze  v titulku a v jediné větě v článku. Přesně ve větě: „Mohlo by se stát, že stoletá tradice českého výstavářství skončí a budeme nahrazeni konkurencí z Polska, Maďarska, Německa nebo Rakouska,“   Proč tedy v titulku byla právě polská konkurence, ne maďarská, německá nebo rakouská?   Odpověď na stejnou otázku hledají také diskutující v komentářích pod článkem. A možná už ji někteří  našli: " To je zas clickbaitový titul článku. Asi jen proto aby ještě víc naštvat Čechy proti…

Harceře mají nové logo
Únor092021

Harceře mají nové logo

Na stránkách Polského harcerství v České republice se  objevilo nové logo  organizace.  Velitele HPC Krzysztofa Mitury se ptáme, proč se organizace rozhodla změnit své logo a jak tato změna probíhala. Proč jste se rozhodli změnit logo?   Celý projekt změny loga trval tři roky. Rozhodli jsme se logo změnit hlavně z  praktických důvodů.   Naše staré logo existovalo pouze v  jedné verzi a nic na něj nenavazovalo, nebylo možné vytvořit  jednoduchý potisk, grafika byla velmi  komplikovaná. Když jsme logo jakkoliv zmenšili, bylo nečitelné, a bylo na něm více textu než symboliky.    Od  roku 1990, kdy bylo harcerství obnoveno a také bylo vytvořeno logo, se na něm pouze změnily nápisy – na počátku to bylo Harcerstwo Polskie w Czechosłowacji, později jsme Československo změnili na Českou republiku.   Staré logo harcerstva Z tohoto důvodu jsme začali  přemýšlet nad projektem grafických změn. Po konzultaci s odborníky jsme  dospěli k závěru, že  se nejedná pouze o samotné logo,  ale  také o celou vizuální  identitu organizace. To…

Když je překlad příliš „kreativní“
Únor082021

Když je překlad příliš „kreativní“

Překlad není jednoduchá záležitost. Zvláště když  žijete  v příhraničí a každý den se dorozumíváte dvěma jazyky.  Kdo z vás se alespoň jednou při čtení "kreativního překladu" z češtiny do polštiny nesmál, ať první hodí kamenem.  Podívejte se na web: https://pl.tesinskeslezsko.cz/ Najdete zde  takové  věty jako ‘Witamy w Śląsku Cieszyńskim’, ‘Zobaczcie nasze miejsca pamiątkowe’ (jedná se o památky – v polštině zabytki), ‘Posmakujcie spokoju w Beskidach Cieszyńskich’ nebo moje oblíbené: Odkryj s nami region pełny kultury, folkloru i pięnknej natury Beskid. Doznawej dzieje księstwa Cieszyńskiego i rozrywke dla całej rodziny. Też kolebke Ewy Farnej i terytorium zbója Ondraszka. Napočítala jsem zde 11 nejrůznějších chyb.  Je to opravdu  působivý výsledek vzhledem k tomu, že se  věta skládá z 28 slov. V takových případech přemýšlím, zda  by překladač Google nebyl lepší volbou.    Zajímavé je, že některé články jsou přeloženy správně.  A většina potřebuje jen jazykovou korekturu. Problém je v tom, že tyto nejpozoruhodnější jazykové chyby najdeme hned  na první stránce.   Dočkají se polsky mluvící…

Nový dopravní terminál v Havířově je už v provozu
Únor062021

Nový dopravní terminál v Havířově je už v provozu

HAVÍŘOV / Nový moderní dopravní terminál v Havířově je už v provozu. Vyrostl za pouhý rok před vlakovým nádražím, navzdory epidemie koronaviru. Jeho výstavba si vyžádala přes 117 milionů korun.  Za účasti hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka a vedení města Havířova bylo v pátek 5. února slavnostně uvedeno do provozu zrekonstruované havířovské přednádraží. Skončila tak jedna etapa z celkové rekonstrukce železniční stanice v Havířově. Nevzhledné a zanedbané prostranství před nádražím se proměnilo v moderní přestupní terminál spojující železniční, autobusovou, osobní a cyklistickou dopravu. Cestující mohou využívat 134 nových parkovacích míst, uzamykatelná parkoviště pro kola, cyklostezku, opravené chodníky, nové přechody pro chodce, kryté zastávky a příchozí koridory. Nechybí ani nová městská zeleň. Na stavbu byla schválena dotace ve výši až 90 procent výdajů. Celkové náklady činily něco přes 117 milionů korun, o realizaci se postarala firma OHL ŽS, a.s.  „Přesto, že byla stavba realizována v nepříjemném období pandemie covid-19, podařilo se díky úsilí celého realizačního týmu, vše dokončit dle původního harmonogramu a stavbu úspěšně předat cestující veřejnosti…

Více než milion korun na provoz Domů PZKO během  pandemie. Polsko pomohlo krajanům z našeho regionu
Únor042021

Více než milion korun na provoz Domů PZKO během pandemie. Polsko pomohlo krajanům z našeho regionu

REGION / Většina sídel  Místních skupin Polského kulturně-osvětového svazu v ČR byla postavena svépomocně. Na jejich provoz si Místní skupiny PZKO musí vydělat samy. Část příjmů tvoří příjmy z pronájmů, nejčastěji na rodinné oslavy, část z příjmů z kulturních akcí, které organizace pořádají. Rok 2020  byl proto pro polské organizace velmi obtížný. Kvůli pandemii nebylo možné organizovat akce a Domy PZKO se jen výjimečně pronajímaly  na soukromé oslavy, jako jsou svatby, narozeniny. Prostředky  na každodenní provoz sídel PZKO byly proto nedostačující. Mnoho místních skupin se z tohoto důvodu  ocitlo v  obtížné finanční situaci.   Pomoc z Polska V   listopadu dorazili do Českého Těšína  ministr Jan Dziedziczak a Mikołaj Falkowski, předseda Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie. Když se  během setkání se zástupci Hlavního výboru PZKO dozvěděli, v jak zoufalé situaci jsou místní skupiny PZKO, okamžitě nabídli pomoc.     Díky  podpoře   z  projektu  Kanceláře předsedy vlády na podporu Polonie a Poláků v zahraničí prostřednictvím Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie naše organizace získaly celkem 1 100 000…

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.

Website Security Test