Čtěte nás! Každý den nové informace!

Setkáme se letos na Gorolskim Święcie?
Květen242021

Setkáme se letos na Gorolskim Święcie?

REGION / Po loňském online vydání Týdne beskydské kultury mnohé nasvědčuje tomu, že letos budeme moci část programu vidět naživo. Nejdůležitější součástí festivalu budou jako obvykle koncerty folklorních souborů a kapel pod širým nebem, před zraky veřejnosti, v amfiteátrech a na náměstích, ale také na horských stezkách, v souladu s platnými epidemickými omezeními. Týden beskydské kultury letos začíná o něco dříve než obvykle, v sobotu 24. července, a potrvá devět dní, do neděle 1. srpna. "Po roce omezení budou prostory festivalových měst opět pulzovat životem, hudbou a zpěvem. Program festivalu se uskuteční ve Wisle, Szczyrku, Żywci, Makowě Podhalańském, Osvětimi a Ujsolech, Istebné a Jablunkově. Kromě vystoupení folklorních souborů se budou konat koncerty kapel, jarmarky, workshopy, výstavy, přehlídka lidových krojů, folklorní koncerty a další," informují organizátoři TKB. Součástí Týdne beskydské kultury je také Gorolski Święto. Na to, co se bude dít na TKB v Městském lese v Jablunkově, jsme se zeptali předsedy organizačního výboru Gorolski Święta Jana Ryłka Vše bude probíhat…

Procházky se Zwrotem: Kostel sv. Kateřiny ve Vendryni
Květen222021

Procházky se Zwrotem: Kostel sv. Kateřiny ve Vendryni

VENDRYNĚ /Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vendryni je významnou památkou. O datu jeho výstavby se však historici dlouho přeli. Nejpravděpodobnější se zdá být 14. století. Budova kostela byla mnohokrát opravována. Uvnitř se nachází historický zvon, který jako zázrakem přežil a nebyl za války roztaven. Později byl jeho stav natolik špatný, že už nebylo bezpečné na něj zvonit. Proto byl odstraněn a při poslední rekonstrukci chrámu, která začala v roce 2002, byl začleněn do moderního oltáře. Tři nové zvony financoval senátor Jerzy Cienciała. Přenášení starého zvonu k oltáři v roce 2010 Starý zvon byl pravděpodobně odlit v krakovské dílně Hanuše Freudenthala v polovině 11. století, jak naznačuje lilie, která se objevuje na zvonech tohoto mistra. Přestože je na něm nápis v němčině, můžeme na něm vidět také znak Krakova a polskou orlici. Před kostelem si můžeme prohlédnout také dvě barokní pískovcové sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána. Na hřbitově stojí barokní kříž z roku 1790. Katolický kostel ve Vendryni je…

Domečky pro panenky v třineckém muzeu
Květen222021

Domečky pro panenky v třineckém muzeu

TŘINEC / Je tu další důvod, proč v nejbližší době navštívit Muzeum Třineckých železáren a města Třince. Kromě výstavy k 90. výročí povýšení Třince z obce na město si můžete až do 24. září prohlédnout výstavu domečků pro panenky ze sbírek Muzea hraček v Rychnově nad Kněžnou. První domečky pro panenky se v Evropě objevily v 17. století v domech šlechticů. V té době se miniaturní nábytek a domácí potřeby aranžovaly do sekretářů. Nejvyšší z nich byly vysoké až dva metry a byly to dokonale napodobené miniatury skutečných obydlí. K výrobě nábytku se používaly stejné materiály jako k výrobě běžných předmětů, tj. dřevo, porcelán, fajáns, cín atd. Zpočátku domečky sloužily ke zvýšení prestiže hostitele. Přesto si s nimi mohly hrát děti. Měly také výchovnou funkci, zejména pro dívky, které bylo třeba seznámit s měšťanským životním stylem. Proto se domečky pro panenky dědily z matčiny strany. Domečky pro panenky se staly oblíbenými hračkami v 19. století zejména v Německu, odkud se…

O putnách, džberech a jiných dřevěných nádobách v síti
Květen142021

O putnách, džberech a jiných dřevěných nádobách v síti

USTROŇ / „Putny, džbery a vědra, neboli překvapivě praktické dřevěné nádoby” je název další výstavy v síti, kterou připravilo Ustrońské muzeum Jana Jarockého v Ustroni. Jedná se o exponáty z etnografického oddělení. Je to druhá prezentace online této instituce v letošním roce, potrvá do pondělí 31. května. První letošní virtuální výstava proběhla pod názvem Háčky z tuhly Ustroňanky („Hoczki z trówły ustronianki”). Dřevěné nádoby tvořily neodmyslitelnou součást vybavení domácnosti našich předků. Vyráběli je bednáři, kteří z dubových kmenů vytvářeli prkénka, které se po upravení vhodným nářadím pařily ve vařící vodě, což pak usnadňovalo jejich tvarování. Naproti tomu z kovových prutů bednář sám, popřípadě s pomocí kováře, připravoval kovové obruče, které pak těsně svíraly nádobu. Dřevěné části byly jako puzzle Dřevěná prkénka byla jako puzzle, každé z nich zapadalo pouze do sousedního a k žádnému jinému. Zatímco někteří bednáři vyráběli velké sudy a kádě, další se zaměřovali na menší hospodářské nádoby jako putny, vědra či máselnice. Bednářstvím se zabývali také koláři, jako příklad může posloužit ustroňský…

Ze Svibice do Paříže. Výstava o Janině Górniak, skautce a módní návrhářce
Květen122021

Ze Svibice do Paříže. Výstava o Janině Górniak, skautce a módní návrhářce

ČESKÝ TĚŠÍN / Dokumentační centrum Kongresu Poláků v České republice zve na výstavu "Janina Górniak - harcerka a módní návrhářka". Výstava se bude konat v sídle KP v České republice od 14. května do 17. června letošního roku. Janina Górniak se narodila ve Svibici, kde se věnovala harcerské činnosti. Po ukončení studia na základní škole studovala na Státní škole dekorativních umění v Krakově a na Kunstgewerbe Schule ve Vídni. V Krakově si otevřela vlastní ateliér - uměleckou tkalcovskou dílnu. Již v mládí se proslavila jako návrhářka dámských oděvů, večerních šatů, ale také divadelních a historických kostýmů. Jako devatenáctiletá se zúčastnila výstavy užitého umění v Paříži. Pařížské módní domy Rodier a Chanel používaly ve svých kolekcích její látky a vzory. (SG)

Podívejte se, co pro vás připravilo Muzeum Třineckých železáren a města Třince
Květen112021

Podívejte se, co pro vás připravilo Muzeum Třineckých železáren a města Třince

TŘINEC / Po téměř pěti měsících otevírá Muzeum Třineckých železáren a města Třince své brány návštěvníkům. A hned nabízí sentimentální cestu zpět v čase. „To jsme měli doma!“ Věta, která bude zřejmě nejčastěji zaznívat během její prohlídky. Výstavu otevírá část věnovaná návštěvě československého prezidenta T. G. Masaryka v tehdy ještě obci Třinec. Úvodní panel není náhodný. Muzeum se tímto připojuje k oslavám 90. výročí města. „Výstavu jsme vytvořili znašich vlastních exponátů, které jsme nashromáždili za posledních 25 let díky darům místních obyvatel. Sbírku tvoří kousky nábytku i nejrůznější předměty denní potřeby zdomácností,“ upřesňuje vedoucí muzea Eva Zamarská. Dodává, že všem dárcům patří velký dík za jejich pomoc při zachování historie tohoto regionu. Na výstavě je k vidění pět set exponátů – od hraček přes litinové předměty, nádobí, oblečení až po knihy a fotografie. „Nápad vznikl vdobě, kdy jsme kvůli nucenému zavření měli dostatek času exponáty vnašem depozitáři zrestaurovat a zrevidovat. A rozhodli jsme se je ukázat veřejnosti,“ dodává Eva Zamarská.…

Jak jsme si vařili polévky. Patryk Domagała reprezentuje Těšínské Slezsko v polské soutěží v nářečí
Květen102021

Jak jsme si vařili polévky. Patryk Domagała reprezentuje Těšínské Slezsko v polské soutěží v nářečí

POLSKO, DROGOMYŚL / Děti z celého Polska soutěží v "VI. celopolské soutěži projevů v nářečí", kterou pořádá sekce dialektologie a sociolingvistiky Studentského vědeckého kroužku jazykovědců Jagellonské univerzity. Úkolem soutěžících bylo natočit video, ve kterém v nářečí hovoří o tradicích svého regionu. Těšínské Slezsko reprezentuje osmiletý Patryk Domagała z Drogomyśle. Video, v němž mladý Patryk vypráví o kulinářských tradicích svého regionu, bylo natočeno ve skanzenu v Ochabech, což mu dodává na vizuální hodnotě. Samozřejmě, Patryk, který vypráví o tom, co jsou to "polywki" a z čeho se vařily, je krásně oblečený v těšínském kroji. Text, který prvňáček ze školy v Drogomyšli recituje v nářečí, napsala Anna Głowinkowska, učitelka polštiny na této škole. Patrikův projev si můžete prohlédnout zde: https://youtu.be/t8oRUpYL0GY Soutěžící bude hodnotit nejen porota, ale i odborná veřejnost. Díky jejich hlasům budou vybrány divácké ceny. Pro svého favorita můžete hlasovat na Facebooku a YouTube. Hlasování potrvá do 19. května. Pro jediného zástupce Těšínského Slezska můžete hlasovat tak, že pod informačním příspěvkem…

Rozhovor. Taka kropka. Blog na lockdown
Květen092021

Rozhovor. Taka kropka. Blog na lockdown

ČESKÝ TĚŠÍN / Když byl v České republice během pandemie zakázán zpěv, Beata Brzóska, učitelka na polské základní škole a dirigentka několika pěveckých sborů, začala psát blog. V rozhovoru pro Zwrot vypráví o tom, jak si na to našla čas a také o tom, co ji inspiruje. Kromě práce ve škole jste byla vždy velmi aktivní v mimoškolních aktivitách. Vedla jste několik sborů, jejichž zkoušky jsou v současné době pozastaveny. Takže najednou jste měla spoustu volného času. Jak jste ho naplnila? Toho volného času nebylo tolik. Příprava online výuky je časově náročná a kromě toho každý den jsem musela vařit oběd. A to také zabere spoustu času. Myšlenka vést blog přišla asi před dvěma lety, ale záležitosti spojené se sborem mě pohltily natolik, že mi zabraly většinu volného času. Přicházela jsem ze školy a v podstatě to vypadalo takto: na prvním místě byl sbor, na druhém místě byl sbor, na třetím místě byl sbor.... a pak jsem mohla přemýšlet o…

Už brzy uvidíme tabla letošních maturantů
Duben302021

Už brzy uvidíme tabla letošních maturantů

Studenti čtvrtých ročníků středních škol jsou už jen krok od maturity, čekají je už pouze ústní zkoušky. Bohužel, tento rok bude bez rozlučkového večírku a slavnostního rozdání vysvědčení, ale alespoň s fotografiemi na tablu. Byli jsme se podívat, jak vznikaly fotografie maturantů ze IV C Polského gymnázia Juliusza Słowackiego, které se brzy objeví na tablu ve výloze jednoho z českotěšínských obchodů.

29. dubna si připomínáme 60. výročí otevření budovy Těšínského divadla
Duben292021

29. dubna si připomínáme 60. výročí otevření budovy Těšínského divadla

ČESKÝ TĚŠÍN / 29. dubna si připomínáme 60. výročí otevření budovy, ve které sídlí Těšínské divadlo. Navrhli ji Zdeněk Vávra (otec slavného herce a architekta Davida Vávry) a Jaroslav Černohorský. I když Český Těšín přišel v roce 1960 o status okresního města, divadlo bylo již ve výstavbě a otevřelo se o rok později. Po otevření nové divadelní budovy se do něj nastěhovaly dvě profesionální scény: ta Česká, která existovala od roku 1945 a také Polská, která vznikla v roce 1951. Dříve se představení hrála v budově Střelnice a v hotelu Piast. V roce 2009 převzalo Těšínské divadlo pod svá křídla loutkovou scénu Bajka. Scéna do té doby fungovala jako soubor Polského kulturně-osvětového svazu. Od samého počátku sídlila v budově také knihovna. Právě díky tomu není v současné době, kdy pandemická omezení neumožňují provoz divadel, budova úplně prázdná. Místo velkého jubilea, nová vizuální identita a modernizace Těšínské divadlo bohužel nemůže zorganizovat oslavu 75. výročí České scény, 70. výročí Polské scény a 60.…

Libor Martinek získal medaili „Za zásluhy v oblasti kultury Gloria Artis“
Duben272021

Libor Martinek získal medaili „Za zásluhy v oblasti kultury Gloria Artis“

Ministr kultury, národního dědictví a sportu Piotr Gliński udělil Liboru Martinkovi bronzovou medaili "Za zásluhy v oblasti kultury Gloria Artis" za propagaci polské kultury v zahraničí a organizaci česko-polských konferencí a literárních festivalů v Opavě.       Tato medaile je udělována lidem, kteří se vyznamenali v oblasti umělecké tvorby, kulturní činností nebo ochrany kultury a národního dědictví.   Libor Martinek, literární historik, literární  kritik, je docent Slezské univerzity v Opavě a profesor na Vratislavské univerzitě, autorem více než tuctu vědeckých publikací v češtině a polštině a více než 120 disertačních prací, esejů a článků o polských záležitostech v českých a polských odborných časopisech.             Sam také píše poezii a překládá básně jiných  autorů. Podílí se rovněž na studiu polské literatury, která vznikala na Těšínském Slezsku.  

Polská scéna připravuje komedii Arnošta Goldflama Dámská šatna
Duben192021

Polská scéna připravuje komedii Arnošta Goldflama Dámská šatna

ČESKÝ TĚŠÍN / Zajímá vás, co se děje v Divadle, které jsme tak dlouho nemohli navštívit? Herci v žádném případě nezahálejí a připravují pro nás nová představení. Polská scéna v současné době zkouší komedii Arnošta Goldflama "Dámská šatna". "Rád píšu pro ženy, pro herečky. Jednak proto, abych je lépe pochopil, ale také proto, že se mi líbí jejich způsob myšlení, jejich reakce, jejich život. Dámskou šatnu jsem napsal jako poděkování za jejich úsilí, péči, starosti, za všechno," říká autor o své hře. Režisérem hry, která vzniká na Polské scéně Těšínského divadla v rámci Scény hereckých iniciativ, je Zbyšek Radek. Dílo přeložili Dagmar Fonioková a Zbyšek Radek. A co dámská šatna? Čím si zasloužila, že se stala hlavní postavou hry? Vždyť je v zákulisí… Přesně tak! "Víte, které místo v divadle je opravdu nejdůležitější? Kde se rozhoduje, diskutuje, posuzuje všechno a všechny. Tímto tajemným místem je… dámská šatna," vysvětluje Joanna Wania, literární vedoucí Polské scény Těšínského divadla. "Prostřednictvím setkání a rozhovorů…

Výstava „W czerni i bieli“ ve vislanské knihovně
Duben152021

Výstava „W czerni i bieli“ ve vislanské knihovně

WISLA / Ještě do konce dubna je možno navštívit výstavu kreseb Anity Cieślar „W czerni i bieli” (V černé a bílé) v Městské veřejné knihovně Jana Śniegoně ve Wisle. Anita Cieślar je studentkou čtvrtého ročníku architektury na Slezské technické universitě (Politechnika Śląska). Kresbě se věnuje od dětství, první hodiny brala ve 14 letech. Tehdy kreslila hlavně zátiší a portréty. Krátce před maturitou se rozhodla pro směr studia a zapsala se na kurs kresby, během kterého v rámci přípravy na přijímací zkoušky vzniklo přes sto kreseb. Díky tomu se dostala na vytoužená studia. Kromě kresby má ráda různé rukodělné práce. Výstava potrvá do 30. dubna během otevírací doby knihovny, která je trochu změněná z důvodu epidemie koronaviru. Při návštěvě knihovny je třeba dodržovat anticovidová bezpečnostní opatření. Pondělí                       10.00-18.00Úterý                            8.00-16.00Středa                           8.00-16.00Pátek                            8.00-16.00 Knihovna ve Wisle se nachází na prvním patře Lázeňského domu (Dom Zdrojowy) na náměstí Plac Bogumiła Hoffa 3. Jan Śniegoń Patronem knihovny ve Wisle je od roku 1985 učitel a…

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.

Website Security Test