Počátky polského školství v Mostech u Jablunkova

MOSTY U JABLUNKOVA / Počátky školství v Mostech u Jablunkova souvisí se vznikem samostatné farnosti v této obci v roce 1785. První školní budova byla ještě ze dřeva. Poprvé je zmiňována v roce 1798. V tomtéž roce vyrostla v sousedství kostela zděná škola.

Jak je možno se dočíst v publikaci Mosty u Jablunkova – včera a dnes, kterou v roce 2014 vydali historici z Muzea Těšínska v Českém Těšíně, jednalo se o školu triviální. Náplní výuky bylo tzv. trivium, tj. čtení, psaní a počty.  V roce 1828 ji navštěvovalo 97 žáků. Tehdejším učitelem byl Leopold Daszek. Tato školní budova se nedochovala do současnosti.

Od počátku sedmdesátých let 19. století vyučování probíhalo v polštině. Dosavadní výuka ve zdejším slezském nářečí byla nahrazována spisovnou polštinou. Této skutečnosti mělo napomoci zaměstnávání pedagogů haličského původu. Například v roce 1912 dva z osmi učitelů pocházeli z Haliče. Byli to Karol Pytel a Franciszek Gęsior.

Škola u kostela

V roce 1873 vyrostla v sousedství kostela v centru obce nová zděná škola. V jednopatrové budově se nacházely tři třídy. Pátého listopadu 1873 se uskutečnilo slavnostní posvěcení, kterého se ujal mostecký probošt Josef Hrubec. Na závěr zazněl chvalozpěv Te Deum. Ve školním roce 1884-1885 vyučování začínalo 11. listopadu  a končilo 11. září. Výuka probíhala pět dní v týdnu.

V roce 1906 do mostecké trojtřídní školy docházelo 449 žáků, učitelský sbor společně se správcem tvořily tři osoby. Zdejší učitel Antoni Kupka obdržel v roce 1908 čestnou medaili císaře Františka Josefa I. za čtyřicetiletou věrnou službu ve prospěch školství. V tomtéž roce zemřel.   

Bratr Ferdynanda Rzehaczka

Krátce před vypuknutím první světové války školu navštěvovalo 445 žáků, které vzdělával osmičlenný pedagogický sbor, včetně dvou učitelek ručních prací. Školu vedl Antoni Klus z Jablunkova.

V letech 1918-1921 v čele školy stál Jan Adamczyk, a v letech 1921 – 1926 Franciszek Rzehaczek, který byl předtím řídícím učitelem ve Vendryni. Jednalo se o bratra dlouholetého řídícího učitele v Horní Lomné Ferdynanda Rzehaczka, významného činovníka a iniciátora rozdělení Lomné na Horní a Dolní.

Potom až do roku 1939 post řídícího učitele zastával Antoni Paździora, který také sepsal první kroniku obce, jež se však beze stopy ztratila.

Tito tři řídící hráli také na varhany v mosteckém kostele. V roce 1922 čtyři žáci zemřeli na neštovice a spalničky. Jiní utrpěli omrzliny na rukou a nohou kvůli silným mrazům. Navzdory tomu se děti ještě v tomto roce zúčastnily prvního výletu v historii školy. V roce 1924 školu navštěvovalo 237 žáků. V roce 1936 došlo k otevření polské mateřské školy.

Německá okupace na Těšínském Slezsku přerušila na několik let legální vzdělávání polských dětí. Škola v Mostech údajně sloužila jako vojenský sklad. V tomto období se navíc ztratila  veškerá školní dokumentace z let 1923 – 1945.  Po skončení války se učit v polštině začalo teprve na podzim 1945.

Pamětní deska a zdařilá rekonstrukce

Od počátku se vyskytovaly problémy s nedostatkem místa. Z tohoto důvodu se jedna z tříd nacházela v  budově proboštství. Tento stav trval do roku 1963, kdy v obci došlo k výstavbě nové česko-polské školy. Řídícím byl tehdy Gustaw Pyszko.

Nyní se v bývalé polské škole nachází m. j. pošta a knihovna. To, k čemu sloužila původně, připomíná dvojjazyčná pamětní deska, která byla umístěna na budovu v září 2003.

Objekt v průběhu téměř stočtyřicetileté historie prošel několikrát různými renovacemi a nepříliš úspěšnou modernizací. Naštěstí před několika lety se uskutečnila zdařilá rekonstrukce, která bývalé škole vrátila původní vzhled z počátku 20. století.

Ve škole učil také Jan Korzenny senior

Za zmínku stojí, že po první světové válce v Mostech u Jablunkova krátce učil Jan Korzenny senior, pedagog, významný veřejný činitel a  pozdější dlouholetý řídící školy v Horní Lomné a poté v Dolní Lomné. Do údolí Lomné se dostal za trest, za tehdy nežádoucí mimoškolní aktivity v Mostech. V roce 1958 odešel do důchodu. O jedenáct let později mu zemřela manželka, bývalá učitelka ručních prací. 

Jeho životopis z 13. listopadu 1973, nacházející se v Dokumentačním středisku Kongresu Poláků v ČR, končí dosti smutně a pesimisticky: „Nyní žiju sám v malém dřevěném domku v centru obce Dolní Lomná v osadě Řeka. Již pátý rok… Pracují ještě jako obecní kronikář a předseda Dozorčí rady Jednoty. Navíc ve folklórní komisi při HV PZKO v Českém Těšíně.

Jak dlouho ještě? Často lituji, že jsem nepadl v první světové válce. Byl jsem třikrát raněn. Proč mě kulky nebo střepiny granátu lépe netrefily? Samota tíží… Síly mě opouštějí. Jsem téměř slepý. (…) Co bude dál?”

Jan Korzenny zemřel 13. února 1979.   

Škola v Šancích

V roce 1928 došlo k otevření expozitury polské školy v části obce Šance. Nacházela se v dřevěné budově, která patřila ševcovi Józefovi Kufovi. Devátého září expozituru posvětil mostecký probošt Josef Juroš. Pak tam bylo zahájeno vyučování pro 80 dětí.

V následujícím roce Místní školní rada (Miejscowa Rada Szkolna) v Mostech u Jablunkova rozhodla o výstavbě školní budovy. V únoru 1930 obec odkoupila vhodnou parcelu od manželů Weroniky a Józefa Kufových.

Došlo k přípravě projektu, avšak teprve v roce 1937 polská Matice školská (Macierz Szkolna) zahájila výstavbu školy. Objekt byl ukončen v létě 1939. Po vypuknutí války a následné německé okupace budova byla předána k dispozici německé pohraniční stráži, která ji využívala až do jara 1945.

Škola byla opět otevřena 1. října 1945. Ze strany tehdejšího vedení obce se však nesetkala s potřebnou podporou. Situace se změnila teprve v roce 1948. V letech 1949-1955 se tam nacházely dvě třídy, zatímco od roku 1956 už jen jedna, do které docházeli žáci pěti ročníků. S ohledem na nedostačující počet dětí škola v Šancích byla zrušena.

V posledním školním roce 1971-1972 tam docházelo14 žáků. Následující rok fungovala pouze jako elokovaná třída polské školy v centru obce. Posledním řídícím učitelem byla Halina Niedoba. Poté byla uzavřena. V devadesátých letech došlo ke komplexní přestavbě budovy. Od roku 1995 slouží jako dům s pečovatelskou službou.

Škola v Dolních Mostech

V roce 1928 v dolní části obce vyrostla na parcele Pawła Kluze ještě jedna školní budova. Slavnostní otevření a posvěcení objektu při hlavní cestě z Jablunkova do Čadce se uskutečnilo 7. září 1928. Jednalo se o soukromou školu, výstavbu hradila polská Matice školská. V roce 1930 získala sídlo v nově vzniklém Domě Matice školské.

Řídícím školy byl Władysław Faja, který během druhé světové války zemřel v koncentračním táboře. Od roku 1938 se v objektu nacházela také polská mateřská škola.

Po druhé světové válce se tam nacházela elokovaná třída školy v centru, kterou vedl učitel Tarnawski, přistěhovalec z Volyně. Po roce 1948 však opět získala samostatnost. V objektu sídlila také česká škola, což si vyžádalo výuku na směny. Dětí však stále ubývalo a tak v roce 1963 zde opět vznikla elokovaná třída.

Rok předtím v objektu byla opět umístěna polská mateřinka, pro kterou se našlo místo v bývalém služebním bytě. V roce 1973 škola v Dolních Mostech přestala existovat, jelikož počet žáků se nepřestal snižovat. Dnes zde sídlí odloučené pracoviště české mateřské školy.

(gam)