Rodinné dědictví. Orlová v objektivu Jana Cymorka

V domácím archivu Marie Cymorkové z Českého Těšína je skutečný poklad pro milovníky Orlové. Je to série fotografií zobrazujících Orlovou v zimní  scenérii. Pořídil je v roce 1965 Jan Cymorek, zesnulý manžel paní Marie.

Orlová byla rodným městem paní Marie. Tam se  narodila v domě  nedaleko gymnázia a tam také strávila dětství a  mládí.  Po otcově smrti v roce 1944 žila se svou matkou mimo jiné v centru, na hlavní ulici, poblíž lékárny a naproti nemocnice. Orlova byla jejím domovem až  do konce 60. let, kdy se s manželem  přestěhovala do Českého Těšína.  

„Když  jsme se brali s manželem, žili jsme tři roky v Orlové. Pak jsme se museli přestěhovat. Manžel pracoval v Bohumíně a poté ve VUHŽ (Výzkumný ústav hutnictví železa) v  Dobré. Já jsem pracovala v Karviné. Bohužel v  té době odstranili železnici v Orlové a už nebylo možné se nikam dostat. Proto jsme se museli přestěhovat  do Českého Těšína, abychom mohli  dojíždět do práce. Byly tu i polské školy,“ vzpomíná paní Maria.

Orlová, která už neexistuje

Jan Cymorek byl chemik, fotografii se věnoval ve svém volném čase.   

„Takhle Orlová kdysi vypadala, dnes už tam nic není. Všechno zmizel.   Manžel zvěčnil starou Orlovou na fotografiích,“ dodává paní  Maria.

Orlová je  město v  okrese Karviná uprostřed Ostravsko-karvinské uhelné  pánve. Až do poloviny 19. století to byla typická zemědělsko-řemeslná vesnice.  Během následujícího  století se její charakter  definitivně změnil v důsledku rozvoje  těžby uhlí. V roce 1850 bylo na území dnešní Orlové již 16   důlních   šachet.  V roce 1869 se obec nacházela na trase Košicko-bohumínské dráhy, která jí zajistila ještě rychlejší rozvoj.  

Město dvou národností 

Městská práva získala v roce 1908. V tomto  období došlo také ke kulturnímu a politickému oživení slovanských národů  v Rakousku-Uhersku a Orlová se stala místem třenic mezi českými a polskými živly. Polské gymnázium bylo otevřeno na jaře 1909.

Působila  zde řada českých a polských kulturních a sportovních spolků.  Po rozdělení Těšínského Slezska v roce 1920 se Orlová ocitla na území Československa. V roce 1938 byla Orlová připojená k Polsku a byla součástí fryštátského okresu.  

Po skončení druhé   světové války byla Orlová začleněn do Československa.  V roce 1963   byl  v Lutyni zahájen projekt rozšíření města.  V té době došlo také k vážným důlním škodám.

Dnes v architektuře Orlové dominují bytové domy typické pro tuto  část  Evropy ve druhé polovině 20.  století. A jedinou dochovanou památkou je  novogotický kostel Panny Marie.

V Orlové se narodili mimo jiné Adolf Fierla, Józef Berger, Emanuel Chobot, Otokar Balcy, Antoni Gaweł, Eugene Balon a Lech Wojciech Haydukiewicz.   

(SG)