OSTRAVA-RADVANICE / V dobách Rakouska-Uherska v Ostravě a v obcích, které k ní byly později připojeny, vznikla řada polských škol. Zakládaly se především kvůli dětem přistěhovalců z Haliče, kteří pracovali na zdejšich šachtách, v hutích a dalších průmyslových závodech.

Některé ukončily svou činnost krátce po rozpadu monarchie, jiné fungovaly až do roku 1939. Část bývalých školních budov byla zbořena, další přetrvaly dodnes i když pochopitelně už dávno slouží k jiným účelům.

Historik Roman Baron ve své knize „Nad Olzą i Ostrawicą. Działalność społeczno-wychowawcza i oświatowa Towarzystwa Szkoły Ludowej w Zagłębiu Ostrawsko-Karwińskim 1894 – 1919” uvádí, že 1. listopadu 1909 po zdolání počátečních obtíží zejména s nalezením vhodných prostorů, došlo k otevření polské školy také v Radvanicích (od roku 1941 součást Ostravy). Chodily do ní děti haličských Poláků, kteří se sem přistěhovali za prací.

Velké zásluhy na tomto počinu měli také budoucí polský ministr průmyslu a obchodu Józef Kiedroń a jeho manželka Zofia Kirkor Kiedroniowa.

V prvním školním roce se zde vzdělávalo 67 žáků. Ředitelem školy byl jmenován Czesław Pawlik. Vhodnou budovu si pronajala a později koupila polská osvětová organizace „Towarzystwo Szkoły Ludowej” se sídlem v Krakově. Jak se radvanická škola rozvíjela, u rodičů žáků se těšila čím dál větší důvěře a respektu. Čtyři zdejší absolventi složili dokonce přijímací zkoušky na Polské reálné gymnázium v Orlové.

Vypuknutí první světové války způsobilo znatelné problémy ve fungování školy. Zdejší učitelé, včetně ředitele Pawlika, museli narukovat do armády. Složení učitelského sboru procházelo častými změnami, což působilo další potíže v řádné výuce dětí.

Ve školním roce 1915/1916 se situace celkově zlepšila díky obětavosti učitelů a nové ředitelky Stefanie Walewské. Došlo také k rožšíření fondu školní knihovny. Navíc pro místní Poláky se ve škole začaly pořádat populární vědecké přednášky.

Po skončení první světové války se škola nadále úspěšně rozvíjela. V roce 1919 ji převzala polská Matice školská (Macierz Szkolna). V pěti třídách se tehdy učilo 303 dětí. V roce 1920 došlo z rozhodnutí československých úřadů k jejímu uzavření. Polské děti částečně přešly do školy ve Slezské Ostravě. Společenství Poláků v Radvanicích se pak postupně asimilovalo. Budova bývalé polské školy nyní slouží jako rodinný domek.

(gam)

Komentáře


Čtěte také


Vraždy, svatby, rozmary počasí před lety (19)
Září262021

Vraždy, svatby, rozmary počasí před lety (19)

10 tipů na víkend
Září232021

10 tipů na víkend

Z redakční pošty: Polský den v Brně
Září232021

Z redakční pošty: Polský den v Brně

Už víme, jak bude vypadat společné logo Cieszyna a Českého Těšína!
Září222021

Už víme, jak bude vypadat společné logo Cieszyna a Českého Těšína!

12 tipů na víkend
Září162021

12 tipů na víkend

Polské dny v Karviné již od čtvrtka
Září152021

Polské dny v Karviné již od čtvrtka

Filmový víkend v Těrlicku pokračuje
Září122021

Filmový víkend v Těrlicku pokračuje

V Ustroni si připomenou vypálení zdejší synagogy nacisty
Září122021

V Ustroni si připomenou vypálení zdejší synagogy nacisty

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.

Website Security Test