OSTRAVA-RADVANICE / V dobách Rakouska-Uherska v Ostravě a v obcích, které k ní byly později připojeny, vznikla řada polských škol. Zakládaly se především kvůli dětem přistěhovalců z Haliče, kteří pracovali na zdejšich šachtách, v hutích a dalších průmyslových závodech.

Některé ukončily svou činnost krátce po rozpadu monarchie, jiné fungovaly až do roku 1939. Část bývalých školních budov byla zbořena, další přetrvaly dodnes i když pochopitelně už dávno slouží k jiným účelům.

Historik Roman Baron ve své knize „Nad Olzą i Ostrawicą. Działalność społeczno-wychowawcza i oświatowa Towarzystwa Szkoły Ludowej w Zagłębiu Ostrawsko-Karwińskim 1894 – 1919” uvádí, že 1. listopadu 1909 po zdolání počátečních obtíží zejména s nalezením vhodných prostorů, došlo k otevření polské školy také v Radvanicích (od roku 1941 součást Ostravy). Chodily do ní děti haličských Poláků, kteří se sem přistěhovali za prací.

Velké zásluhy na tomto počinu měli také budoucí polský ministr průmyslu a obchodu Józef Kiedroń a jeho manželka Zofia Kirkor Kiedroniowa.

V prvním školním roce se zde vzdělávalo 67 žáků. Ředitelem školy byl jmenován Czesław Pawlik. Vhodnou budovu si pronajala a později koupila polská osvětová organizace „Towarzystwo Szkoły Ludowej” se sídlem v Krakově. Jak se radvanická škola rozvíjela, u rodičů žáků se těšila čím dál větší důvěře a respektu. Čtyři zdejší absolventi složili dokonce přijímací zkoušky na Polské reálné gymnázium v Orlové.

Vypuknutí první světové války způsobilo znatelné problémy ve fungování školy. Zdejší učitelé, včetně ředitele Pawlika, museli narukovat do armády. Složení učitelského sboru procházelo častými změnami, což působilo další potíže v řádné výuce dětí.

Ve školním roce 1915/1916 se situace celkově zlepšila díky obětavosti učitelů a nové ředitelky Stefanie Walewské. Došlo také k rožšíření fondu školní knihovny. Navíc pro místní Poláky se ve škole začaly pořádat populární vědecké přednášky.

Po skončení první světové války se škola nadále úspěšně rozvíjela. V roce 1919 ji převzala polská Matice školská (Macierz Szkolna). V pěti třídách se tehdy učilo 303 dětí. V roce 1920 došlo z rozhodnutí československých úřadů k jejímu uzavření. Polské děti částečně přešly do školy ve Slezské Ostravě. Společenství Poláků v Radvanicích se pak postupně asimilovalo. Budova bývalé polské školy nyní slouží jako rodinný domek.

(gam)

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Walizki

REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2023-2024.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego.