Petrovice u Karviné / Dnes začínají v Petrovicích u Karviné a zítra také v polském Godowu oslavy 100. výročí prvního Slezského povstání.

Historik Krzysztof Szelong, ředitel Książnicy Cieszyńskiej v Cieszyně, poprvé hovořil o epizodě Slezského povstání v Petrovicích v dubnu 2012 během mezinárodní konference „Výsledky polského předsednictví Evropské unie“ v Domě PZKO v Petrovicích.

Jeho příspěvek byl nazván „Na památku ozbrojené akce na začátku prvního Slezského povstání v Petrovicích“. V srpnu 2012 jsme otiskli v měsíčníku „Zwrot“ text napsaný na základě tohoto příspěvku. Jeho část zveřejňujeme níže.

PETROVICKÝ EPISOD PRVNÍHO SLEZSKÉHO POVSTÁNÍ

Hornoslezští uprchlíci na Těšínském Slezsku

Znovuzrození nezávislého Polska a oslabení Německa v roce 1918 znamenalo začátek několikaletého boje o to, aby se Horní Slezané spojili s vlastí. Tyto boje, které měly různé podoby a probíhaly na mnoha úrovních, se nejvíce projevily ve třech ozbrojených povstáních.

Problém hornoslezských utečenců, kteří se v roce 1919 uchýlili na Těšínské Slezsko, souvisí s genezí prvního z nich.

První utečenci se objevili v Petrovicích v lednu 1919. Mezi nimi byli Mikołaj Witczak, velitel Polské vojenské organizace Horního Slezska ve východní části Rybnického okresu, a jeho bratr Józef. Založili svou základnu v hostinci Emila Krótkého.

Na přelomu února a března přišel také velitel Kozelského okresu Alfons Zgrzebniok a brzy po něm také Jan Wyglenda, velitel Ratibořského okresu.

První datum vypuknutí povstání bylo stanoveno na 22. dubna, bylo však zrušeno. Přišli noví utečenci a v květnu byl založen druhý tábor, který se nacházel ve Strumieni, a obdobná uskupení byla také v jiných městech podél hranice Horního Slezska.

Koncem května byl reorganizován tábor Petrovice, který byl přeměněn na vojenskou větev s velitelem Józefem Michalským v čele. I přes vojenskou kontrolu na zasedáních velitelů, vždy se projednávaly otázky týkající se ozbrojeného povstání.

Na schůzi dne 18. června, svolané z podnětu Józefa Dreyzyho, se okresní velitelé rozhodli, že už nebudou čekat. Začátek povstání byl naplánován na 22. června. Na poslední chvíli bylo jeho vypuknutí zastaveno osobním zásahem Wojciecha Korfantyho.

Korfanty byl tehdy jedním z komisařů Nejvyšší lidové rady (Komisariatu Naczelnej Rady Ludowej) v Poznani. Sledoval přípravy na povstání v Horním Slezsku a snažil se zabránit spontánní a nepřipravené vojenské akci. Rozhodl se v Petrovicích vytvořit Dowództwo Główne POW Górnego Śląska.

Tyto záměry byly realizovány v červenci 1919. Korfanty nařídil likvidaci Výkonného výboru Bytom a místo něj jmenoval jako hlavního velitele Alfonse Zgrzebnioka. Nominace byla potvrzena utečenci v Petrovicích. V polovině července bylo hlavní vedení přesunuto do Strumieně.

Ozbrojená akce

V srpnu se v Petrovicích utečenci rozhodli učinit rozhodné kroky. Vznikl štáb pod vedením Maksymiliána Iksala. Vypuknutí povstání bylo stanoveno na 17. srpna ve 2.00.

Skupina dobrovolníků z tábora v Petrovicích zaútočila na základnu Grenzschutz v Gołkowicích, poté povstalci zaútočili na Godów a zajali železniční stanici, ale byli nuceni ustoupit.

V ten den se boje konaly ještě pouze v pszczyńském okrese, jehož velitel Alojzy Fizia spolupracoval se štábem Iksaly. Zbytek okresů mlčel a povstání tam začalo až na příkaz vedení v Bytomu. 18. srpna byl příkaz potvrzen A. Zgrzebniokem, který poté přesunul hlavní velení ze Strumieně do Sosnovce.

Petrovice a Prstná byly 18. srpna napadeny Němci, s pomocí armády byl útok úspěšně potlačen.V Petrovicích se v té době objevila také skupina dobrovolníků ze Strumieńu v čele s M. Witczakem a J. Wyglendou.

20. srpna jednotka z Petrovic zaútočila na Godów, 46 Grenzschutzů bylo zabito a 10 bylo zajato.

V té době však využila příležitost další jednotka Grenzschutz, poté, co zasáhla odhalený tábor v Petrovicích, unesla 40 lidí a střílela v obci. Odvetný útok na Gorzyczki, přestože se ho zúčastnilo několik stovek lidí, skončil neúspěchem.

Boje po ukončení povstání

Povstání se oficiálně skončilo 24. srpna, ale v příhraničních oblastech střety pokračovaly ještě několik týdnů. 25. srpna byl třetí po sobě jdoucí útok na Dębinu, kterou se tentokrát povedlo dobýt, tentokrát však další pochod povstalců zastavily velké síly Grenzschutzu.

Zároveň na Goczałkowice a Kąpiel zaútočila druhá skupina z tohoto regionu, ale Němci použili střely z obrněného vlaku a tento útok odrazili. Tentýž den německé letadlo shodilo bombu na osobní vlak ve Fryštátu.

26. srpna přišel do Petrovic Grenzschutz v civilním oblečení, obklíčil skupinu utečenců, několik zabil a zatkl 15 osob. Petrovice byl ostřelovány dělostřelectvem.

O dva dny později povstalci z této oblasti zaútočili na německou základnu v malých Gorzyczkách, kterou zcela zničili a zabili 11 Němců.

Petrovice byly znovu napadeny 1. září, když skupina Grenzschutzu podporovaná obrněným vozem bojovala proti povstalcům a armádě. Další hlavní střet se uskutečnil 6. září, na Goczałkowice zaútočila skupina dobrovolníků, kteří dorazili o dva dny dříve z bývalého Królestwa. Útok byl nepřipravený a skončil úplným fiaskem.

Poslední boje s Němci se konaly na přelomu září a října, v oblasti Věřňovice malá skupina polských vojáků odrazila útok 150 Grenzschutzů a Německá Lutyně byla bombardována dělostřeleckou palbou. Po tomto incidentu se německá strana oficiálně omluvila.

V polovině září pomalu uzavírali tábory v Petrovicích, Dziedzicích a Strumieńi, muži, kteří byli schopní vojenské služby, byli převezeni do tábora v Osvětimi, kde byli podrobeni vojenskému cvičení.

Nakonec byl problém utečenců vyřešen polsko-německou dohodou o amnestii z 1. října, podle níž se většina z nich vrátila do Horního Slezska.

Těšínský prapor se také zúčastnil třetího Slezského povstání.

Štítky:

Komentáře

Čtěte také


#KTOTYJESTEŚ

ZWROT TV

Senat Rzeczypospolitej Polskiej Ministerstvo Kultury Fundacja MSZ Fortissimo haloCieszyn

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl www.prekladypygmalion.cz

Projekt współfinansowany w ramach sprawowania opieki Senatu Rzeczypospolitej Polskiej nad Polonią i Polakami za granicą.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.

Website Security Test