Zajímavou přednášku bylo možné slyšet v pondělí odpoledne v Krytyka Polityczna Center v Těšíně. Dr hab. Grażyna Kubica-Heller hovořila o Edith Schmettan-Demel – dceři starosty Těšína Leonarda Demela.

Žila v letech 1890-1964. Napsala román popisující historii své vlastní rodiny. Je to velmi zajímavý počin, protože kromě osudů rodiny autorky se čtenář seznámí také s Těšínem té doby. Kromě toho, z úplně neznámého po nás pohledu – německé společnosti, která v té době žila ve městě.

Autorka se dívá na Těšínské Slezsko očima malé vrstvy, ale vrstvy, která žila a spolutvořila historii toho města. „I přes německou perspektivu velmi dobře znala místní kontext,“ řekla Kubica.

Hlavním problémem je chybějící překlad knihy do polštiny. Přednášející, která hovořila o románu a jeho autorce, doufá, že se to změní, neboť již hledá prostředky na překlad a zveřejnění románu „Die sieben Kinder des Pastors Kattenschlag“, stejně jako dalších textů o Těšínu, které Edith Schmettan- Demel publikovala v německém tisku. Prozatím byla přeložena pouze ukázka románu, jeho začátek.

Během přednášky Kubica popsala životopis Edith Schmettan-Demel. V roce 1909 nastoupila na Filozofickou fakultu na Vídeňské univerzitě. byla první ženou z Těšínského Slezska, která studovala ve Vídni, ale předtím, sestry Buzkówny z Jablunkova studovaly na Jagellonské univerzitě.

Nedokončila studium, přerušila je po čtyřech semestrech, protože její otec jí dal možnost volby: studium nebo sňatek. Vybrala svého manžela – železničního úředníka Ernesta Schmettana, s nímž žila v Rakousku. Bylo to v roce 1913.

Edit však měla v Těšíně přátele a milovanou chůvu, takže v meziválečném období často přijížděla do Těšína. Jejím mateřským jazykem byla němčina, ale díky tomu, že měla chůvu, znala také náš dialekt, který jí, jak později vzpomněla, zachránil život během druhé světové války.

Měla tři děti. Právě pro ně napsala svůj první román, aby jim přiblížila dějiny rodiny a staré vlasti. V románu jsou popsány rodiny Kłapsiów a Źlików, ale autorka jejich jména napsala německy. Jak vysvětlila přednášející, aby zjednodušila percepci románu pro německé čtenáře, kteří neznají skutečnosti rakouského Slezska.

Situace, kdy Němci mají slezská jména a Poláci mají německá, byla typická a normální, místní nepřekvapovala. Ale pokud se v románu píše o německé rodině, ve které se mluví německy a její příjmení je typicky polské, a pastor s německým příjmením je ten, který učí těšínský lid, aby si uvědomil, že může požadovat bohoslužby v rodném jazyce, pro čtenáře, kteří neznají tuto skutečnost, by to bylo příliš matoucí.

Uveřejnila také kratší texty o Těšíně, například článek o Kostele Ježíšově (byla evangeličkou) nebo text v nářečí. „Nevidí v něm naše nářečí jako waser polštinu, ale říká, že to je jiný jazyk a lidé, kteří mluví tímto jazykem, nerozumí polštině ve Varšavě,“ říká mluvčí.

Samotný román začíná scénou, ve které umírá manželka pastora. Je to dramatizovaný příběh, ale prototypy všech postav můžete bez problémů najít. Pastorová žena zemřela v roce 1848, kniha byla napsána v roce 1930, téměř o 100 let později, nicméně popisuje podrobně události.

„Objevují se různá vlákna. Jedním z nich je otázka emancipace,“ zdůraznila Kubica a uvedla, že Edit je zajímavá žena z pohledu emancipace. „Jak říkaly její dcery, nebyla obyčejnou paní domu. Dělala to, co bylo třeba, ale realizovala svou vášeň psaní. Nejen románů, ale také kratších textů popisujících Těšín. A že z německé perspektivy? Ukázala nám Těšín, jaký neznáme.

(indi)

Štítky: ,

Komentáře

Čtěte také

Senat Rzeczypospolitej Polskiej Ministerstvo Kultury Fundacja MSZ Fortissimo haloCieszyn

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl www.prekladypygmalion.cz

Projekt współfinansowany w ramach sprawowania opieki Senatu Rzeczypospolitej Polskiej nad Polonią i Polakami za granicą.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.

Website Security Test