Vánoce ve Švédsku jsou rodinné svátky, i když je místní netráví nutně doma, protože mnoho lidí využívá volných pracovních dnů na dovolenou na lyžích.

Mezi svátečními dekoracemi vládne trpaslík. Trpaslík – švédský tomte – byl strážcem venkovských usedlostí, na Štědrý večer mu jako díky dávali misku kaše. Jultomte, vánoční trpaslík, je švédský Mikuláš, s bradou, v červeně-bílém oblečení, který dnes dává dětem dárky.

Ve slavnostní výzdobě švédského bytu nemůže chybět kůzlátko, dnes nejčastěji vyrobené ze slámy. Ačkoli jeho rodokmen je z doby středověku a pochází od ďábla. V době, kdy dárky ještě nosilo kůzlátko, se dárky házely na práh domu. Kůzlátko zaklepalo na dveře a rychle zmizelo. Tento zvyk připomíná dnes pouze švédský název vánočních dárků – julklappar, co znamená slavnostní zaklepání. Protože dárky se už dávají pod stromeček.

Podle švédské tradice by součástí štědrovečerní večeře měly být ryby a vepřové maso. Od středověku přežil zvyk jíst jako postní jídlo suché maso. Dnes je populární vánoční rybou sleď, marinovaný několika způsoby, často se podává zapečená sardella. K tomu ještě chléb, brambory, zelí. Jsou také podávány různé potravy z vepřového masa. Je okořeněná soli a cukrem šunka, pečená nebo vařená, podávaná v celku, uzená klobása, vepřové nožičky, tlačenka, pečená žebírka, masové kuličky atd.

Štědrý den je ve Švédsku hodně slavnostní. Oslava začíná rozdáváním dárků. Každý musí dostat dárek od každého. A v něm by měla být podle švédských zvyků také vtipná rýmovaná báseň. Legrační rýmované básně mají dlouhou tradici. V době, kdy se dárky nechávaly u dveří nebo se je házelo přímo do bytu a nikdo neznal dárce, často obsahovaly satirické nebo dokonce zlomyslné verše. V současné době verše změnily svůj ráz, jsou spíš laskavé.

Navíc improvizované verše nejsou pouze součástí dárků, rýmovat je třeba i u dezertu, který tvoří tradiční kaše nebo rýžová kaše. Do hrnce tohoto jídla se vhazuje také jednu mandlí. Někdy se básně tvoří už při dávání kaše na talíř, ale hlavní slovo patří vždy tomu, kdo najde mandli ve své porci.

Velmi populární nejen jako součást štědrovečerní večeře ve Švédsku jsou perníčky. Jejich tradiční název je pepparkakor, protože kdysi se pekly s pepřem. Pak se místo pepře používalo cukr a perníkové koření. Malé perníkové sušenky mají různé tvary a jsou zdobeny barevnou polevou. Připraveny dříve, jsou také používány jako vánoční zdobení bytu.

Na Štědrý večer, po všech vánočních jídlech, rozdávání dárků, sledování Kačera Donalda v televizi, je také čas na duchovní chvíle. Někteří jedou na venkov, aby sledovali tradice ježdění do kostela na půlnoční mši na saních. Na cestu jim svítí louče, z nichž se před kostelem dělá velké ohniště.

 

Komentáře

Čtěte také

Senat Rzeczypospolitej Polskiej Ministerstvo Kultury Fundacja MSZ Fortissimo haloCieszyn

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl www.prekladypygmalion.cz

Projekt współfinansowany w ramach sprawowania opieki Senatu Rzeczypospolitej Polskiej nad Polonią i Polakami za granicą.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.

Website Security Test