Nejstarší lidová kapela v našem regionu právě slaví 40. jubileum své existence. Přes své dlouholeté působení z muzikantů dodnes prýští až neuvěřitelná energie. A ačkoli sami tvrdí, že k lidové hudbě měli na počátku své hudební dráhy daleko, je znát, že už mnoho let jim lidové muzicírování dělá nefalšovanou radost, a také plánů mají na dlouhá léta dopředu a dokonce tvrdí, že jim to hraje čím dál lépe!

S Janem Jurzycou, Dagmar Jurzycovou, Stanisławem Tomoszkem a Pawłem Czolkem jsme si povídali v domě manželů Jurzycových v Třinci, kde se kapela schází na všech svých zkouškách.

Jan Jurzyca: Tak tohle je naše kapela: Paweł Czolko – první housle a zpěv, Dagmar Jurzyca – akordeon a Jan Jurzyca – kontrabas. Do roku 1998 byl naším prvním houslistou Henio Chmiel, který byl v roce 1998 donucen ze zdravotních důvodů kapelu opustit a nato v roce 2006 zemřel. Pro celou kapelu to znamenalo velkou a nenahraditelnou ztrátu.

Za rok vzniku kapely Olza se považuje 1976, ale proslýchá se, že jste spolu muzicírovali už dříve, že?

Jan Jurzyca: Naše kapela vznikla jako odnož Souboru písní a tanců „Olza“, který tehdy vedl pan Bronisław Kalina. Dnes je už zvykem, že soubory písní a tanců nají i vlastní kapely, které s nimi spolupracují. Kdysi ale naše soubory, Olza nebo například Górnik, měly po vzoru slavných souborů „Śląsk” a „Mazowsze” své vlastní orchestry.

Vznik kapely prý byl dílem náhody a vše údajně začalo jistou pozvánkou do Nebor…

Jan Jurzyca: V roce 1976 připravil Klub pod Svícnem v Neborech program o Pawłovi Oszeldovi a potřeboval k němu hudbu. Z orchestru „Olzy“, který byl tehdy velmi početný, nás tam jeli reprezentovat hned čtyři členové: Henryk Chmiel, Paweł Czolko, Stanisław Tomoszek a já. Vystoupili jsme v představení „Rapsod o Oszeldzie” (Rapsodie o Oszeldovi) v roli muzikantů z lidové kapely ve scéně, která se odehrávala v hospodě. To byl vlastně začátek naší kapely, ale ještě dlouho poté jsme nepodnikali příliš mnoho samostatných vystoupení, zato už jsme začali doprovázet soubor. V těchto raných letech existence kapely se k nám připojil ještě – dnes již zesnulý – klarinetista Andrzej Kołorz. Tehdy jsme byli velmi aktivní: kromě působení v kapele jsme hráli i v Instrumentálním kvintetu staré hudby (Kwintet Instrumentalny Muzyki Dawnej), který působil při Místní skupině PZKO Třinec-Sídliště, v Komorním orchestru a v letech 1977-78 jsme vypomáhali jako spoluhráči členům souboru „Sibica“ na jeho domácích a zájezdových vystoupeních. Také naší kapele začalo postupem času přibývat samostatných koncertů a čím dál častěji jsme byli zváni na různé akce a srazy.

Neměli jste tehdy takzvanou „konkurenci”, protože lidové kapely v našem kraji v podstatě neexistovaly?

Jan Jurzyca: Kapely v podobném složení jako ta naše tu tehdy skutečně nebyly. Soubor Slezan z Českého Těšína měl vlastní orchestr, podobně jako Olza, ale taková čtveřice, která by „obrážela“ různé akce a hrála na nich, jinak v okolí skutečně žádná nepůsobila. Občas si nás lidé dokonce pletli s dechovkou a ptali se nás třeba: „Kde máte buben? A kde trumpetu?” Naše odpověď zněla, že takovou muziku my bohužel nehrajeme! (smích)

Stanisław Tomoszek: Lidové kapely u nás tehdy skutečně nebyly. Vzpomínám si, jak jsme se na několika prvních ročnících Gorolských plesů v polovině střídali s tanečním orchestrem, až jsme na nich začali hrát jako jediná muzika. Potom se na plesy začaly sjíždět kapely z Polska a Slovenska a dnes je součástí programu každého plesu dokonce samostatná přehlídka kapel, na kterou míří řada muzikantů z různých koutů regionu.

ELŻBIETA PRZYCZKO   Překlad: Pygmalion

Celý rozhovor si můžete přečíst v nejnovějším vydání „Zwrotu”. Elektronickou verzi si za zvýhodněnou cenu můžete zakoupit zde.

Štítky:

Komentáře

Čtěte také

Senat Rzeczypospolitej Polskiej Ministerstvo Kultury Fundacja MSZ Fortissimo haloCieszyn

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl www.prekladypygmalion.cz

Projekt współfinansowany w ramach sprawowania opieki Senatu Rzeczypospolitej Polskiej nad Polonią i Polakami za granicą.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.

Website Security Test