Svátek úrody znají všechny zemědělské národy a komunity. Například antické Řecko mělo svůj svátek boha Dionysose – Dionýsie, které se konaly teprve tehdy, když v sudech dozrálo mladé víno, tzn. na přelomu prosince a ledna. Určitě bychom se rádi zúčastnili takovýchto slavností.

U nás se svátku úrody říká dožínky. Tento den je spojený se sklízením úrody z polí a záhonů. Kdysi dožínkami končívalo období nedostatku a hladu, po kterém nastupovalo období dočasné hojnosti.

Klíčovým momentem pro dožínkový obřad je předání ženci, čili těmi, kteří sbírali úrodu během žní a předání jí v podobě symbolického věnce hospodáři.

Dovolíme si zde citovat ze Staropolské ilustrované encyklopedie Zygmunta Glogera: „Naše rolnická slavnost má svůj charakter, který skrývá plno významů. Úžasný věnec z uzrálých klasů obilí, který je uvitý ve tvaru dávných kuželovitých korun, je symbolem úrody a završením celoroční práce rolníka. Ženci jej předávají hospodáři, aby nim vyzdobil svou světnici a vydrolil zrno pro první hrst nové výsadby. Do věnce kromě polních květů přidají někdy červená jablíčka, která symbolizují úrodu sadů a také několik ořechů, které představují úrodu lesů. V některých oblastech se přidávají klasy ovsa a ječmene, trsy kaliny a dokonce se někdy na vrcholek věnce dává panenka z pšenice nebo perníku, jedním slovem věci, které představují hojnost všeho, co nám dává: pole, les či paseka. A tyto dary se přinášejí statkáři domů. Věnec měl při dožínkách tak značný symbolický význam, že v regionu zvaném Wielkopolska, kde má zemědělství mezi  slovanskými národy nejdelší tradici, tyto slavnosti zde nazývají jednoduše Věncem.”

Dožínkám se kromě věnce říká v závislosti na regionu Polska taky: wieńcow, wyżynki, obrzynki, żniwniok nebo okrężne čili okružné, který zmiňovaný Gloger řadí mezi podzimní svátky, jež nastávají po svezení veškeré úrody, čili „okroužení” polí.

Szymon Szymonowicz,autor mezi jinými známé už ze školy a nazpaměť odříkávané selanky Żeńcy, sice nepsal ve své básničce o dožínkových rituálech, avšak jeho slova značně připomínají naše Slezské dožínky nebo Dožínky na Fojtství a jiné tohoto typu akce, kterých se v nejbližší době budeme moci zúčastnit:

„Pití a jídlo ve velkém podávalo se,

a hudbu rozličnou hrálo se.

Flétny a píšťalky a nástroje horalské,

Byly zde i rigoly a housle italské.”

(Poezye Szymona Szymonowicza i J. Gawińskiego, Lipsk 1837, s. 9 – Sielanka II – Wesele)

Zacitujme zde ještě Jana Kochanowského, rovněž ve volném překladu:

„Hezká je zábava, kdy čas nakloněn je tomu,

tak tehdy připijme na zdraví bratří svých, než půjdeme domů,

hladoví nebudeme přeci tancovati,

po troše pití snáze je bláznoviny dělati.”

Štítky:

Komentáře

Čtěte také

Senat Rzeczypospolitej Polskiej Ministerstvo Kultury Fundacja MSZ Fortissimo haloCieszyn

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl www.prekladypygmalion.cz

Projekt współfinansowany w ramach sprawowania opieki Senatu Rzeczypospolitej Polskiej nad Polonią i Polakami za granicą.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.

Website Security Test